Buď amputovat, nebo zemřít

Důl Silesia. Foto: Wikipedia.org

Dnes končící polská těžařská společnost Kompania Węglowa (KW) prodala v roce 2010 jeden ze svých nerentabilních dolů, který vykazoval roční ztrátu 100 milionů zlotých (zhruba 650 milionů Kč) českému Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH). Historie privatizace dolu je z dnešního pohledu pro některé dost šokující. EPH ovládá společnost PG SILESIA, která černouhelný důl provozuje.

Polští odboráři dolu s hlavními inženýry založili společnost. Ta se obrátila na varšavskou poradenskou firmu, aby jim zpracovala byznys plán a následně rozeslala prezentaci možným investorům po celém světě. Ve stejné době firma vyjednávala s vedením společnosti Kompania Węglowa o převzetí dolu.

Samotný důl má obrovské zásoby uhlí, asi 500 milionů tun. Potřeboval ale také obří investici do technologií, kterou státní KW odmítla poskytnout. Největší garance investic poskytl EPH, ale také za to hodně požadoval. Po prodeji EPH důl přešel na 24 hodinový režim sedm dní v týdnu.

Za práci o víkendech mají horníci příplatek deset zlotých (asi 63 Kč) na hodinu. V administraci je zaměstnáno 75 lidí. Platy na rubání jsou na úrovni středních v polském hornictví. Roční prémie (Barborka) jsou vypláceny, čtrnáctý plat jen v případě, že jen za předpokladu ekonomického zisku dolu. Horníci mají navíc ve společnosti podíly. Po investici miliardy zlotých je v Silesii zaměstnáno 1000 lidí. Uhlí se prodává na polském trhu a českým elektrárnám.

„Komunikace s představiteli odborů je na dole Silesia na vysoké úrovni. Každý měsíc se setkáváme s odboráři, kteří jsou navíc spolumajitelé dolu. Jako takoví vědí, že jsou pouze dvě možnosti. Buď bude důl rentabilní, nebo bude uzavřen. Proto jsou jak pro nás, tak pro ně priority dané,“ řekl serveru wnp.pl ředitel dolu Michal Heřman.

Druhý muž ve vedení dolu, Tomáš Novotný, v rozhovoru pro wyborcza.biz přiblížil podrobnosti privatizace. Pustil se i do obecnějších hodnocení polského černouhelného hornictví. „Investovali jsme něco přes miliardu zlotých. V té částce je i cena za nákup dolu. Největší část této investice šla pochopitelně na obnovení životaschopnosti dolu. Taková ohromná investice s sebou nese i obří riziko. Lhal bych, kdybych tvrdil, že obavy, které jsme měli na začátku jsou už pryč,“ dodává.

K současným problémům uhelného sektoru v Polsku Novotný poznamenal, že v KW rentabilní doly udržovaly nad hladinou doly nerentabilní. Důsledek je takový, že firma jde ke dnu. Uzavření nerentabilních dolů je těžké a bolestné, ale jde o nevyhnutelný krok. „To máte jako s rukou napadenou gangrénou. Buď si ji necháte amputovat, nebo zemřete,“ konstatuje.

Problémem jsou podle něj názory odborů, které chtějí za každou cenu zachovat pracovní místa a velmi špatný systém dalšího odměňování. Musí se svázat efektivita firmy s platy zaměstnanců. Systém platů v polském hornictví staví všechny zaměstnance na stejnou úroveň. Každý má garantované peníze bez ohledu na to, jak pracuje. Ti, kteří pracují velmi dobře, mohou dostat jen o něco málo více. Rozdíl je velmi malý a není dostatečně motivující. „Náš systém, který jsme zavedli, to také úplně neřeší. Silesia je stále firmou, která má v sobě státní DNA a jakékoli změny se obtížně prosazují,“ říká Novotný.

Předseda odborů Solidarita v Silesii Dariusz Dudek, jeho zástupce Zdzisław Pyka a celá skupina odborářů ze Solidarity z dolu Silesia měli na demonstraci horníků mnohem méně nároků než ostatní horníci. „Solidarizujeme s ostatními horníky. My těžíme tolik, jako nikdy ve stoleté historii dolu. Protestujeme proti dovozu ruského uhlí do Polska. To nás trápí. Jinak si na polském trhu vedeme velmi dobře,“ překřikoval podle serveru natemat.pl na demostraci skandující kolegy, sirény a trumpety Dudek.