Doba čtení:2 m, 40 s
Ač se podle prvních hodnocení závěrů hospodářského výboru sněmovny mohlo zdát, že znárodnění odstavené ztrátové elektrárny je jediná cesta, skutečnost je zřejmě jiná.
Když provozovatel odstaví uhelnou elektrárnu, protože na jejím provozu prodělává, mohl by o ni skutečně přijít. To je z výstupu z Hospodářského výboru jasné. Ale stejně tak se zdá jasné, že o ni přijít nemusí. A navíc, o všem teprve bude hlasovat sněmovna.
„Když bude chtít někdo s elektrárnou končit a přijde o licenci, tak už nechceme, aby pokračoval dál v tom novém režimu. Stát pověří někoho jiného,“ uvedl Ivan Adamec (ODS), zpravodaj energetického zákona a předseda hospodářského výboru. I on však připouští, že se můžou ještě objevit dodatečné úpravy znění zákona směřující právě k tomu, aby provozovatel, který se rozhodne elektrárnu zavřít, nezůstal automaticky mimo hru. Ostatně i ministerstvo financí podle něj uvažovalo o variantě, která by byla „k původnímu vlastníkovi více přátelská“.
iUHLI.cz se ptalo poslanců hospodářského výboru, jak se k návrhu zákona staví a zda považují za nutné odebrání odstavené elektrárny původnímu vlastníkovi. Protože pokud bude stát pak provoz takové elektrárny stejně dotovat, nejeví se její provozování jiným subjektem jako nezbytné.
„Než bude vybudovaná dostatečná kapacita výroby elektrické energie z jádra, je potřeba na přechodnou dobu zachovat uhelné elektrárny jakožto stabilní zdroj elektrické energie. Proto navrhujeme systém podpory, který bude provozovatelům uhelných elektráren kompenzovat ztrátovost výroby, pokud ČEPS uzná konkrétní elektrárnu jako strategicky nezbytnou pro zachování energetické bezpečnosti České republiky,“ vysvětluje svůj postoj Tomáš Müller (STAN). A zdůvodňuje také, proč je v návrhu zákona možnost, aby stát převzal odstavenou elektrárnu.
Levná a zelená elektřina pro investory? Kde vzít a nekrást?
„Pokud by stát nechal licenci na provoz ztrátové uhelné elektrárny původnímu provozovateli, reálně by hrozilo, že bude docházet k záměrnému zneužívání tohoto systému podpory a pro stát by toto řešení ve finále bylo mnohem dražší,“ domnívá se poslanec. Že postoj zákonodárců k této části zákona je různý, dokládá vyjádření Jiřího Slavíka (TOP 09), který je zároveň místostarostou Votic.
„Přebrání elektrárny podle mého názoru určitě vhodné není a je důležité říct, že stát žádné elektrárny znárodňovat nebude. Stát se však bude snažit zajistit spolehlivou dodávku elektřiny pro pokrytí spotřeby v České republice. Pokud nastane krizový scénář, je nutné, aby ERÚ měl nástroj, jak stabilní dodávku zajistit,“ přiblížil svůj postoj. „Není to buď anebo. Ministerstvo průmyslu zavede kapacitní mechanismus, který určí, zda je provoz jednotlivých elektráren pro pokrytí spotřeby nutno zachovat či nikoliv. Pokud ano, určí podmínky, za jakých je možné elektrárnu i nadále provozovat, včetně například kompenzace. To platí i pro stávajícího provozovatele. Je jeho volbou, zda se i za těchto podmínek rozhodne provoz ukončit,“ doplnil dále Slavík s tím, že bude hlasovat pro všechny návrhy, které zajistí stabilitu energetické soustavy v České republice.
Že lze nad schvalováním energetického zákona očekávat bouřlivou diskuzi je zřejmé i z jeho další poznámky, že vše se musí dít ve veřejném zájmu. „To mimo jiné znamená, že finanční ztráty způsobené nedodáním elektřiny by výrazně převýšily kompenzaci, kterou stát za provoz neefektivní elektrárny zaplatí,“ řekl poslanec.
Mimo vši pochybnost však je fakt, že čím dřív bude zákon s kapacitním mechanismem schválen, tím lépe pro energetickou bezpečnost Česka. Protože na případné oznámení o odstavení elektrárny má mít její majitel 14 měsíců.