Bude se v Německu těžit plyn frakováním?

Předpokládané zásoby plynu v Německu se odhadují na přibližně 1,36 bilionu metrů krychlových. Ilustrační foto: wikipedia.org

V Německu zůstala velká ložiska plynu dosud nevyužita. Vládní strana FDP chce proto vyzkoušet dosud zakázané frakování. O rizicích a příležitostech této metody těžby hovořil v rozhovoru s Deutsche Welle geolog Christoph Hilgers.

Rusko postupně zavírá kohoutek s plynem. Proto evropské státy zoufale hledají alternativy. V Německu se předpokládají obrovské zásoby plynu, které by bylo možné těžit pomocí frakování. Ta je však již pět let zakázána z ekologických důvodů.

„Frakování je metoda, která se používá k těžbě zemního plynu po celém světě. Od 60. let minulého století se tak děje i v Německu. Frakování bylo provedeno již více než 300krát. A pokud to děláte správně, je riziko téměř nulové. V Německu nikdy k žádnému problému nedošlo,“ uvedl Hilgers.

Německo spotřebuje ročně asi 86 miliard metrů krychlových plynu. Předpokládané zásoby plynu se odhadují na přibližně 1,36 bilionu metrů krychlových. Ty by mohly v příštích desetiletích významně přispět k zásobování Německa energií a surovinami z domácího zemního plynu. Kvůli zákazu frakování však není přesně jasné, jak velké jsou skutečné zásoby břidlicového plynu a kolik se ho dá vytěžit.

Šéf německé opozice chce zvážit konec jádra

„Potřeba průzkumu je zvládnutelná, protože předem počítáme s tím, kde se které horniny nacházejí a jakým teplotám jsou v podzemí vystaveny. Existuje již modelování a předpovědi, kde je zvýšený potenciál pro břidlicový plyn a kde ne. V Německu máme obecně dva typy zdrojů: Na jedné straně jsou to tzv. těsné zásobníky plynu. Plyn je zde zachycen v pískovci pod zemí a lze jej těžit metodami frakování, které se v Německu používaly 50 let až do moratoria na frakování v roce 2011. A pak je tu břidlicový plyn, který se v USA a dalších zemích těží již několik desetiletí,“ vysvětlil Hilgers, podle nějž jsou k dispozici také technologie. „Stačilo by investovat několik let do vymezení oblastí bohatých na zdroje břidlicového plynu, které by se pak mohly těžit jako ložiska,“ uvedl s tím, že první břidlicový plyn by mohl být k dispozici nejdříve příští zimu.

Podle Hilgerse jsou rizika pro životní prostředí zvládnutelná a také ospravedlnitelná. „Za posledních 20 let byly na celém světě provedeny statisíce frakovacích operací. Tato technologie se úspěšně používá v jiných zemích a i zde by byla přísně sledována a kontrolována úřady. Touto technologií se vyrábí i zkapalněný zemní plyn z USA, který by nám snad mohl pomoci přečkat zimu,“ řekl geolog.