Doba čtení:5 m, 41 s
Změnu v přístupu EU k energetice je možné očekávat až po volbách do Evropského parlamentu v příštím roce. Podle viceprezidenta uhelného sdružení EUROCOAL Vladimíra Budínského je to docela reálné.
„Návrhy na omezení povolenek a změnu směrnice o EU ETS prosadila ČR za svého předsednictví EU navzdory a silně proti zájmům českého průmyslu. To si nikdo neuměl představit ani v tom nejhorším snu. EU svůj postoj do voleb v roce 2024 nezmění, tato komise na křídlech zelených snů už doplachtí,“ konstatuje Vladimír Budínský, čerstvě zvolený senior viceprezident EUROCOAL a také prezident Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu. Mezi poslanci Evropského parlamentu a úředníky komise však podle něj sílí realistický pohled na energetiku.
Jste čerstvě zvolený viceprezidentem evropského sdružení Euracoal. Čeho byste v této pozici chtěl dosáhnout?
EURACOAL primárně lobuje v EU legislativu, kterou v principu navrhuje Evropská komise a schvaluji ji Evropský parlament a Rada EU složená z exekutivních zástupců členských zemí. V současné době je otevřená směrnice o regulaci emisí metanu a novela IED. Obě jsou hrozbou pro uhelný průmysl a pro uhelnou energetiku. Bude také novela směrnice o EU ETS (emisní povolenky, pozn.red.). EURACOAL prosazuje určité změny, které by měly přispět k lepší kvalitě této nové legislativy. Celkově bych v roli Senior Vice-presidenta chtěl napomoci tomu, aby náš průmysl nezahynul, aby dál poskytoval zaměstnání v uhelných regionech a aby dál a ještě dlouho dával Evropanům bezpečnou a dostupnou energii.
Kislingerová: Energetickou politiku EU čeká desetiletí korekcí
Mezi protagonisty Eurocoal nejste poprvé. Jak se fungování sdružení vyvíjí v souvislosti s tím, jak se zvětšuje tlak proti uhlí ze strany EU?
EURACOAL má dlouhou tradici, vždyť EU vznikla jako Společenství uhlí a oceli před 70 lety a předchůdce EURACOALu existoval od samého počátku evropské integrace. Nyní vedle černého uhlí zastupuje i uhlí hnědé a dovozy uhlí do Evropy. Tlak proti uhlí býval před válkou na Ukrajině ze strany Evropské komise větší, teď vidíme více realismu ze strany Komise a překvapivě nepociťujeme tolik despektu a odmítání ze strany úředníků EU. Pochopili, že to bez uhlí ještě dlouho nepůjde.
Máme jako spolehlivé kontakty řadu poslanců EP, kteří se opírají o hlasy z uhelných regionů, a mezi nimi máme velmi mnoho spolupracovníků. Z členů EP za ČR bych rád ocenil za správné postoje Ondřeje Knotka, Evžena Tošenovského, nebo Alexandra Vondru. Z jiných zemí jsou naši podporovatelé v EP z řad poslanců Polska, Německa a třeba Bulharska.
Má sdružení nějaký reálný vliv na vývoj energetické politiky EU? Jak k jeho reprezentantům a jejich informacím přistupují politici na evropské i státní úrovni?
Vliv máme asi takový, jako má ZSDNP v České republice. Jsme tam svazem zaměstnavatelských svazů. Jsme standardním připomínkovým místem, můžeme své připomínky uplatnit, jistotu, že k nim bude přihlíženo, však nemáme zaručenou. Politici s válkou trochu prozřeli a pochopili, že to bez uhlí momentálně nejde. Viděli jsme to v lednu při našem výročním jednání, kdy na náš seminář přišlo nebývalé množství europoslanců, jejich asistentů a úředníků z Komise. Z osobního jednání vyplynulo, že už za rok budou volby do EP a pak bude vybrána nová Komise. Hlas lidu má před volbami větší váhu a my, jako zástupci voličů z uhelných regionů, jsme více slyšeni než dříve a hlavně jsme více vnímáni. V příštích eurovolbách už zelená agenda nebude prioritou.
Plyn či neplyn. To je oč tu běží
Co je v současnosti největším problémem členů Euracoal? Například v tuzemsku je to zřejmě chybějící jasná časová perspektiva…
EURACOAL reprezentuje všechny své členy a tak je jeho horizontem časový horizont toho nejdelšího členského státu a tím je polský termín konce uhlí 2049. Do té doby bude EURACOAL v nějaké formě existovat. A ano, ZSDNP dnes v ČR takový jasný horizont nemá. Němci mají rok 2038. U nás bude uhlí fungovat do té doby, jak řekl premiér Fiala, dokud za něj nebude náhrada. Co to znamená, snad určí letos nová Státní energetická koncepce. Těšíme se na ni.
EU je rozhodnutá od uhlí upustit co nejdřív, ohled na reálné možnosti energetiky odmítá brát v úvahu. Vláda Petra Fialy jde zatím zjevně na ruku Bruselu a s realitou energetiky si hlavu příliš neláme, což ukázal i její přístup k emisním povolenkám. Petr Pavel však měl ve volebním programu jasně uvedenou energetickou bezpečnost. Mohlo by to znamenat obrat v české politice vůči uhlí?
Začnu od konce. Odcházející prezident Zeman měl k uhlí racionální postoj a vždy energetickou bezpečnost státu hájil. Uhelné regiony navštěvoval a za pokračování těžby uhlí do doby výstavby nových jaderných elektráren se vyslovoval. Za ZSDNP musíme jeho práci ocenit a poděkovat mu za jeho práci.
Zatím nevíme, co lze čekat od zvoleného prezidenta Pavla. Téma uhlí nebylo v kampani zmíněno. Obáváme se nicméně, že názory prezidenta Pavla budou zelenější a není to proto, že byl voják.
Premiér Fiala před volbami hlásal, že se před Bruselem neskloní. Za předsednictví EU ale předvedl, jak maximálně servilní k EU lze být. Proto mu také Timmermans a von der Leyen tleskali. Návrhy na omezení povolenek a změnu směrnice o EU ETS prosadila ČR za svého předsednictví EU navzdory a silně proti zájmům českého průmyslu. To si nikdo neuměl představit ani v tom nejhorším snu.
EU svůj postoj do voleb v roce 2024 nezmění, tato komise na „křídlech zelených snů“ už doplachtí. Co bude dál, se rozhodne za rok. Realismus a pragmatismus diktuje doba. Pokud se nechce EU v tvrdé globální ekonomické konkurenci ekonomicky zlikvidovat totální destrukcí svého průmyslu, musí z nereálných zelených snů ubrat. Green Deal 2050 je správná vize, jen to datum by mělo být flexibilnější a Fit for 55 je utopie, kterou je třeba zásadně revidovat.
Původcem změny přístupu by mohl být i český parlament. Ten ostatně již v minulosti zavázal vládu k ostrému postupu vůči „klimatickým“ plánům EU. Ale praktické výsledky to nepřineslo…
V českém parlamentu, v Poslanecké sněmovně je pohodlná většina 108 a ta vše „válcuje“. Viděli jsme to koncem roku s „Windfall Tax“ s odvodem z ceny elektřiny a v řadě dalších legislativních případů, kdy se na naše připomínky nehledělo. Bohužel Pětikoalice je složena jen ze zelených a ještě zelenějších stran. Rozumnější přístup vidíme u životně zkušenějších a nezávislejších senátorů.
Věc uhlí rozhodně ale není ztracena. Vláda teď řeší, jak zachránit české státní finance, které se rychle řítí do zkázy. Nelze při tom energetický zdroj, který je domácí, levný a bezpečný jen tak pominout, anebo neprozřetelně zahubit.
Naším úkolem je politiky o důsledcích jejich nápadů předem informovat a to děláme. Jak se rozhodnou potom, za to už ručí a zodpovídají oni. Měli by brát na zřetel názory veřejnosti, která je k této vládě velmi kritická.