Doba čtení:2 m, 5 s

Chcete rychle přejít na obnovitelné občasné zdroje elektřiny? Prohlaste za dezinformace všechna upozornění na jejich faktickou nespolehlivost. Ukončíte tím veškerou odbornou diskuzi.

Dokud nebude jednoduchá a jednoznačná definice slova dezinformace, nesmí parlament přijímat žádný zákon o „dezinformacích“. Protože by pak podle něj šlo umlčet jakýkoli názor. Včetně těch, které poukazují na nespolehlivost občasných obnovitelných zdrojů energie (OZE). Nebo těch, jež upozorňují na to, že plán Green Deal je neproveditelný a navíc zničí ekonomiku států v EU a životní úroveň jejich obyvatel.

Kampaň proti dezinformacím akcelerovala ruská invaze na Ukrajinu. Ale výrazně se toto téma začalo probírat již v souvislosti s covidem. Informace tehdy označené za dezinformace se mezitím v řadě případů ukázaly jako pravdivé. Ale v očích těch, kteří se prohlásili za strážce pravdivých zpráv, dezinformacemi zůstaly. A nezměnil se ani přístup velkých internetových platforem. Jen mají pocit, že válka dává jejich činnosti nějaké další ospravedlnění pro blokování účtů či stigmatizaci jiných názorů. Jenže to není pravda.

Zlevnění energií brzdí drahé povolenky

Výborně se to ukázalo v prezidentské kampani. Jestliže jsou nějací lidé ochotni uvěřit tomu, že Petr Pavel přijde na Hrad a pískne mobilizaci, tak jim žádný zákon ani hlídači pravdy nepomůžou. „Komu není z hůry dáno, apatyce nekoupí,“ je rčení, které na tyto lidi přesně pasuje. A je z něj také patrné, že nejde o nějaké programové škůdce, dezinformátory a spiklence, jak se o nich zhusta píše. Těmi se někteří z nich možná můžou stát, ale obecně jde jen o lidi, kterým jejich intelekt neumožňuje, aby se dobrali pravdy. Tak to vždycky bylo a vždycky bude.

Proto horoucí přání části politiků (zcela nepochopitelně i z pravicové strany) „zrušit“ dezinformace prostřednictvím zákona a s ním spojených aktivit, zaštítěných zmocněncem Michalem Klímou, vůbec nepatří do standardní společnosti, která říká, že je demokratická. Protože ta stojí na diskuzi, na argumentech, na přesvědčování. Se zákazy šetří, a že by zakazovala názory? To je až zcela krajní řešení, vhodné tak na případy šíření nacistických, nebo komunistických myšlenek. A stejně tyhle názory úplně nevymýtí, jak z historie víme. Dobré a pravdivé argumenty fungují daleko lépe.

Když se vrátím k energetice a Green Dealu, podle toho, co o dosavadních úvahách na téma dezinformačního zákona víme, mohl by ve jménu jakýchsi „vyšších cílů“ zakázat třeba šíření seriózních energetických informací. Což by bylo ve skutečnosti v zájmu docela úzké skupiny zelené lobby, nikoli však v zájmu celého národa. Protože žádný lidský zákon nemůže změnit nic na zákonech přírodních, fyzikálních. Což je právě to, co se zelené lobby snaží už roky intenzivně popřít.