Bývalé doly nahradí průmyslová zóna

V Nýřanech a okolí se v 19. století otevřela řada šachet a došlo k velkému přílivu obyvatelstva. Foto: nyrany.cz

Na rozsáhlém území u Nýřan, na němž byly v minulosti černouhelné doly, tepelná elektrárna, betonárna i provoz na výrobu limonád, octa a droždí, začíná vznikat průmyslová zóna Panattoni Park Nýřany Terminál.

Nová zóna bude mít díky dostatečné kapacitě inženýrských sítí předpoklady i pro rozvoj průmyslu 4.0, tedy výroby s přidanou hodnotou s vysokým podílem digitalizace a automatizace. „V současnosti připravujeme nezbytné administrativní kroky včetně žádosti o posouzení dopadů na životní prostředí EIA a hledáme nejlepší technické řešení revitalizace území,“ uvedl pro Mladou Frontu Dnes generální ředitel Panattoni pro ČR a Slovensko Pavel Sovička.

Čtěte také:
Těžaři si brousí zuby na vesmírný poklad
Budou jednou české firmy těžit ve vesmíru?

„Panattoni Park Nýřany Terminál nabídne rychlé spojení do Německa a do Prahy i přímou železniční dopravu. Průmyslový park bude mít dobrou dopravní obslužnost i pro pracovní sílu,“ řekl Tomáš Pícha z firmy CBRE, která pomáhala s přípravou. Podle něj stavební boom u Nýřan potvrzuje, že potenciál Plzeňska pro průmyslovou výrobu a logistiku není vyčerpán.

Uhlí bylo na Nýřansku objeveno kolem roku 1830 náhodou při hrabání v lese, neboť uhelné sloje na severu vycházely přímo na povrch. Zahájení těžby znamenalo rozvoj do té doby bezvýznamné vesnice. Kolem roku 1848 začalo dolování primitivním způsobem v malých povrchových dolech, resp. štolách v severní části katastru Nýřan a přilehlých katastrů Doubravy, Kamenného Újezda, Blatnice a Rochlova (např. doly František, Hilda, Marjánka).

Později začala výstavba hlubinných dolů (např. Humboldt, Lazarus, Krimich I. a Masarykův jubilejní důl – později Důl Obránců míru, v období okupace Adolf Hitler Schacht, který byl s hloubkou 700 m nejhlubším dolem).

V Nýřanech a okolí se otevřela řada šachet a došlo k velkému přílivu obyvatelstva. Stavěly se byty pro horníky (tzv. kolonie). Došlo k rozvoji řemesel, obchodu a živností, pracovalo se v malých hutích, válcovnách a sklárnách.

Na Nýřansku se těžilo nejkvalitnější uhlí z Rakouska-Uherska, vyváželo se hlavně do Bavorska. Zajímavostí bylo tzv. plackové uhlí s velkou výhřevností, jež se mohlo obrábět a brousit. Protože nepodléhalo zkáze, vyváželo se do přístavů jako železná zásoba pro pohon lodí.

Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj