Doba čtení:1 m, 57 s
České ministerstvo životního prostředí vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Stanovisko vydalo ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou.
V případě, že by se polská strana rozhodla i přesto těžbu rozšířit, Česko požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnící stěny bránící odtékání podzemních vod.
Vydáním stanoviska skončil mezistátní proces vlivu záměru na životní prostředí (EIA), který trval od roku 2015. „Stanovisko za Českou republiku je nesouhlasné. Doplněny jsou ale také podmínky, vytvořené ve spolupráci s geology, krajem, obcemi i odbornou veřejností, a Libereckým krajem odsouhlasené, které jsou pro nás absolutně nepřekročitelné, kdyby se Polsko rozhodlo i přes náš nesouhlas v těžbě na Turowě pokračovat,“ oznámil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Čtěte také:
Polsko připustilo vliv dolu na stav vody
Poláci v tichosti rozšiřují důl na hranicích
Mezi zmíněnými podmínkami jsou kromě kompenzací a těsnící stěny třeba stavba ochranného valu u vsi Uhelná, který má snížit hluk či vliv těžby na ovzduší. Česko vyžaduje také dlouhodobé sledování hladin podzemních vod a měření hluku a také zajištění náhradního zásobování obcí pitnou vodou, pokud by činnost dolu prokazatelně způsobila ztrátu podzemní vody.
Ministerstvo oznámilo již dříve, že se k rozšíření dolu postaví negativně. Očekávané nesouhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí také ve středu podpořil sněmovní výbor pro životní prostředí. Polsko by navíc podle usnesení výboru mělo převzít odpovědnost za škody, které již českým občanům a životnímu prostředí v Česku vznikly. Podle ministra kultury a bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by Česko mělo spor o rozšíření dolu řešit i v Evropské komisi.
Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by byl podle plánů Poláků rozšířen podél silnice z Žitavy do Bogatyně, a to na 30 kilometrů čtverečních. Těžilo by se do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Proti rozšíření těžby v dole, který je v polském výběžku mezi Českou republikou a Německem, se staví Liberecký kraj a dotčené příhraniční obce. Obávají se především toho, že významně klesne hladina spodní vody.
Mohlo by vás zajímat:
Běloruský gigant BelAZ 75710
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Parkovací asistent bude i pro důlní obry