Český soud rozhodoval „o klimatu“. Rozhodl kvalifikovaně?

Podle soudu ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba ČR, obce Svatý Jan pod Skalou a čtyř dalších lidí, protože nemají konkrétní opatření k „dostatečnému snižování skleníkových emisí“.

„Ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba ČR a dalších žalobců tím, že nestanovila konkrétní zmírňující opatření k dostatečnému snižování skleníkových emisí,“ cituje zpráva ČTK rozhodnutí soudu z 15. června (zde). „Žalovaným (ministerstvům) se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobců nestanovením konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990,“ konstatovala podle ČTK soudkyně Karla Cháberová. Soudkyně podle agentury také uvedla, že globální oteplování ovlivňuje životní prostředí, které je chráněno Listinou základních práv a svobod.

Klima, ať už se otepluje, nebo ochlazuje, k čemuž na Zemi dochází periodicky i bez přičinění člověka, samozřejmě ovlivňuje životní prostředí. O tom jistě není sporu. Oč však dlouhodobý spor je, je to, zda a případně nakolik klima ovlivňuje činnost člověka. Protože jen v případě, že člověk skutečně může ovlivnit vývoj klimatu, má soud pravdu. To za prvé. Za druhé by soud měl pravdu jen v případě, že české emise oxidu uhličitého – neboť o ně žalobcům v důsledku jde – mají globální význam. Protože změna klimatu se považuje za globální jev. Emise z České republiky však představují zhruba pouhých 0,3 procenta světové produkce. Ty, jež pochází z energetiky pak dokonce jen asi 0,18 procenta těch světových. Čili aby takové soudní rozhodnutí mělo nějaký reálný smysl, muselo by se především týkat Číny, jež je odpovědná za třetinu světové produkce oxidu uhličitého. Takže pokud žalující pociťují nějaké důsledky oteplování (a může-li za něj člověk), pociťují především důsledky chování Číny. A samozřejmě také USA a dalších velkých světových emitentů. Je ovšem nikdo – a Čínu především – nikdo z aktivistů nežaluje.

Zachrání Evropu izraelský plyn?

Je ovšem vůbec otázkou, jak je to s přesvědčením o tom, že za oteplování může člověk. Základním argumentem, který používají zastánci této teorie, je údajná bezmála stoprocentní shoda vědců. Jenže, ve skutečnosti je tato shoda zřejmě pouze manipulací, kterou média mohutně podporují. Zajímavé informace o tom přinesl opakovaně portál Syrzdarma (zde a zde). Ví o tom pražský soud?

Další, obvyklým argumentem, který se prezentuje jako důsledek lidské činnosti na změnu klimatu, je rostoucí počet povodní, tornád či požárů a výše jimi způsobených škod. Takové tvrzení o povodních stihla pronést i Angela Merkelová, když ještě byla německou kancléřkou. Jenže argumenty o povodňových škodách ignorují skutečnost, že mnohem více, než v minulosti, se v současnosti staví v záplavových oblastech… A nejen to. Dokonce se zdá, že povodní není víc, než bývalo. S řadou odkazů se tomuto tématu věnoval například meteorolog Milan Šálek (zde). O tom, že tornád nepřibývá, jak tvrdí alarmisté, vypovídají další dostupná data, jež ovšem média a aktivisté nepoužívají (např. zde). Manipulace, nebo minimálně nejasnosti, okolo velkých požárů v Austrálii, Africe a Amazonii v letech 2019 – 20 – šmahem připisované oteplování klimatu, nakonec popisovala i velká média. Velké množství dalších nepřesností, dezinterpretací a přímo manipulací popisuje i s odkazy již zmíněný meteorolog Šálek ve svých textech na Neviditelném psu (zde) a iDnes (zde).

Evropa letos výrazně zvyšuje dovoz uhlí z JAR

Je tak otázkou, jak kvalifikované ve skutečnosti bylo rozhodnutí soudu. A zda vůbec kvalifikované být může. Tedy zda vůbec mají soudy o něčem takovém rozhodovat. Zajímavou úvahu na toto téma napsal Ladislav Jakl (zde). Její obsah lze shrnout lakonicky: klima není oblast, ve které by měly rozhodovat soudy. Ostatně, ani soudy, ani aktivisté nevědí, čím bezpečně nahradit současné zdroje. Bez těchto náhrad se přitom stane jen to, že snížíme produkcí oxidu uhličitého i svoji životní úroveň. Tu nejspíš ještě víc.