Doba čtení:2 m, 39 s
O společnosti ČEZ se v posledních dnech objevilo hned několik nových informací. Nyní můžeme spekulovat, nakolik mohlo být jejich společným jmenovatelem uhlí.
Vše začíná u tržních cen elektřiny. Křivka cen elektřiny v Německu a Rakousku, které jsou pro náš trh určující, se sice zvedá již od začátku roku 2016, ale letos v únoru jako by nabrala nový dech. Kontrakty na budoucí roční dodávky elektřiny v režimu baseload (tj. základní dodávky trvalého charakteru, ne jen v době špičky) se pro příští rok dostaly nad 42 EUR/MWh. Takto se naposledy obchodovalo koncem roku 2013, kdy ceny elektřiny čekal ještě dlouhý pokles.
Čtěte také:
Daniel Beneš by rád prodal Počerady. Ale komu?
Babiš: Strategická aktiva ČEZ musí zůstat státu
Tomuto růstu elektřiny pomohly jednak vyšší ceny emisních povolenek, ale i dražší energetické uhlí, na jehož cenový vývoj se podívejme do grafu č.1 (jde o pět o ceny kontraktů na budoucí dodávky). Dražší uhlí ale ČEZ nevadí. Těží své, v Severočeských dolech, které patří do finanční skupiny ČEZ. Proto může ČEZ v budoucnu, byť s určitým zpožděním, z vyšších cen elektřiny více získat při výrobě elektřiny v uhelných elektrárnách.
Za druhé, ČEZ nedávno představil výsledky dosažené během prvních tří měsíců letošního roku. Přeskočme podrobnější rozbor čísel a soustřeďme se jen na to, že první kvartál ponechal dříve ohlášené plány výroby a zisku ČEZ beze změny. Firma chce letos dosáhnout čistého zisku mezi 12 a 14 miliardami korun, tedy minimálně jako vloni (pokud bychom odečetli loňské jednorázové neopakovatelné položky), a zisk spíše posílit.
Tento cíl platí i přes určitou stagnaci v průběhu předešlých let nasmlouvané prodejní ceny elektřiny ČEZ pro rok 2018 na úrovni cca 31,5 EUR/MWh. ČEZ musí proto vyrobit více elektřiny než vloni a tento přírůstek spojuje především s výrobou v jaderných elektrárnách, které vloni a předloni trpěly vyššími odstávkami, viz graf č.2. Taková úvaha ovšem automaticky zahrnuje předpoklad, že nic jiného se nepokazí. Jinými slovy uhelné elektrárny, „tichý společník“ jádra a ostatní výroby, bude krýt ČEZ záda jako již vícekrát v minulosti.
Do třetice, rozdělení ČEZ na „čistou“ a „špinavou“ část se nekoná. Jde o trochu nevhodně pojmenované dělení společnosti, o kterém se do nedávna diskutovalo jako o jedné z cest, jak uspořádat budoucí výrobu v ČEZ s cílem připravit organizaci (a financování) pro výstavbu nových jaderných bloků.
Tato změna rozhodnutí nemusí být tak překvapivá, a to nejen kvůli nejasným postojům politiků. Pokud ceny elektřiny vydrží, o to více se může ukazovat ta „špinavá“ část výroby jako velmi zisková. Jakkoliv se ČEZ profiluje podle svých slov směrem k moderní energetické společnosti s rostoucím podílem výroby z obnovitelných zdrojů, tedy v duchu evropských trendů, lze jen zopakovat, že o uhelné elektrárny by se neměl nechat připravit.
Graf č.1: Vývoj cen kontraktů pro dodávky uhlí ke konci letošního roku
Graf č.2: Plánovaný vývoj výroby elektřiny skupiny ČEZ v tzv. tradičních zdrojích
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech