ČEZ zapojil do zkoumání dna štěchovické nádrže podvodního robota

Údolní přehradní nádrž Štěchovice je vodní dílo, vytvořené vzedmutím hladiny řeky Vltavy hrází vodní elektrárny Štěchovice. Je druhou nejstarší součástí Vltavské kaskády vodních děl. Přehrada byla napuštěna v roce 1943. Foto: wikipedia.org

Energetická společnost ČEZ zapojila do zkoumání dna horní nádrže přečerpávací elektrárny ve Štěchovicích u Prahy dálkově řízeného podvodního robota. Informace získané vyhodnocením záběrů využijí energetici při provozu a údržbě nádrže, sdělil dnes ČTK mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Miniponorku, reagující na povely ovládacího joysticku, společnost takto využila poprvé. Modul o rozměrech 40 krát 30 centimetrů má za úkol prozkoumat jílové dno nádrže a vrátit se s cennými záběry jeho stavu. „Věříme, že záběry z ponorky rozšíří naše vědomosti o stavu dna, vrstvě nánosů, ale i množství předmětů, které tam dole leží. Po vyhodnocení záběrů z ponorky budeme moudřejší,“ uvedl vedoucí provozu vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.

ČEZ elektrárnu zcela zmodernizoval v roce 1996, provoz ale zahájila už v roce 1947 a ve své době patřila mezi největší zdroje svého druhu na světě. Její horní nádrž umístěná na kopci Homole nad Vltavou začala vznikat už za druhé světové války v režii německé okupační správy. Má mimo jiné speciální konstrukci dna, jehož jílová těsnící vrstva se za 75 let provozu osvědčila. Vzhledem k riziku popraskání suchého jílu, však nesmí být nikdy úplně vypuštěna. Energetici nyní využívají maximálního snížení hladiny v nádrži zhruba na jeden metr a provádějí detailní průzkum podvodního světa.

Řecko zdvojnásobí těžbu uhlí

„Pro ponorku i lidi, kteří ji v kalné vodě řídí, je dobrým orientačním bodem plovoucí fotovoltaická instalace, která je na hladině horní nádrže v testovacím provozu od začátku letošního roku. Konstrukce je fixována pojezdovými ližinami připevněnými na stěny nádrže a robotu tak pomáhá lépe určovat, ve které části nádrže se nachází,“ uvedl vedoucí provozu elektráren Štěchovice I a II Roman Pospíšil.

Štěchovická elektrárna čerpá v čase přebytku energie v soustavě vodu do horní nádrže na Homoli a v době jejího nedostatku tuto zásobu pouští na údolní turbínu. Po dobu čtyř hodin dokáže dodávat téměř 50 MW výkonu a pomáhá tak stabilizovat českou energetickou soustavu. Zařízení umí najet na stoprocentní výkon za pouhé tři minuty od povelu dispečera.