Doba čtení:1 m, 49 s
Údolní přehradní nádrž Štěchovice je vodní dílo, vytvořené vzedmutím hladiny řeky Vltavy hrází vodní elektrárny Štěchovice. Je druhou nejstarší součástí Vltavské kaskády vodních děl. Přehrada byla napuštěna v roce 1943. Foto: wikipedia.org

Energetická společnost ČEZ zapojila do zkoumání dna horní nádrže přečerpávací elektrárny ve Štěchovicích u Prahy dálkově řízeného podvodního robota. Informace získané vyhodnocením záběrů využijí energetici při provozu a údržbě nádrže, sdělil dnes ČTK mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Miniponorku, reagující na povely ovládacího joysticku, společnost takto využila poprvé. Modul o rozměrech 40 krát 30 centimetrů má za úkol prozkoumat jílové dno nádrže a vrátit se s cennými záběry jeho stavu. „Věříme, že záběry z ponorky rozšíří naše vědomosti o stavu dna, vrstvě nánosů, ale i množství předmětů, které tam dole leží. Po vyhodnocení záběrů z ponorky budeme moudřejší,“ uvedl vedoucí provozu vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.

ČEZ elektrárnu zcela zmodernizoval v roce 1996, provoz ale zahájila už v roce 1947 a ve své době patřila mezi největší zdroje svého druhu na světě. Její horní nádrž umístěná na kopci Homole nad Vltavou začala vznikat už za druhé světové války v režii německé okupační správy. Má mimo jiné speciální konstrukci dna, jehož jílová těsnící vrstva se za 75 let provozu osvědčila. Vzhledem k riziku popraskání suchého jílu, však nesmí být nikdy úplně vypuštěna. Energetici nyní využívají maximálního snížení hladiny v nádrži zhruba na jeden metr a provádějí detailní průzkum podvodního světa.

Řecko zdvojnásobí těžbu uhlí

„Pro ponorku i lidi, kteří ji v kalné vodě řídí, je dobrým orientačním bodem plovoucí fotovoltaická instalace, která je na hladině horní nádrže v testovacím provozu od začátku letošního roku. Konstrukce je fixována pojezdovými ližinami připevněnými na stěny nádrže a robotu tak pomáhá lépe určovat, ve které části nádrže se nachází,“ uvedl vedoucí provozu elektráren Štěchovice I a II Roman Pospíšil.

Štěchovická elektrárna čerpá v čase přebytku energie v soustavě vodu do horní nádrže na Homoli a v době jejího nedostatku tuto zásobu pouští na údolní turbínu. Po dobu čtyř hodin dokáže dodávat téměř 50 MW výkonu a pomáhá tak stabilizovat českou energetickou soustavu. Zařízení umí najet na stoprocentní výkon za pouhé tři minuty od povelu dispečera.