Doba čtení:5 m, 51 s
„Česká vláda zaslala europoslancům pozici, že s tímto návrhem na zateplení budov do roku 2030/33 nesouhlasí. Je tedy na vládě, aby se plně zapojila do jednání a zajistila, aby měly rezidenční domy výjimky z těchto pravidel,“ říká v rozhovoru pro iUHLI.cz místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO).
Fialova vláda při předsednictví EU nehájila zájmy lidí ani zdravý rozum. Vyplývá to jasně z odpovědí místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (ANO). Místo toho, aby vláda požadovalo vypracování dopadových studií k souboru opatření Fit for 55, tak většinu těchto návrhů nechala schválit. Čili europoslanci hlasovali bez znalosti možných dopadů těchto kroků. Což se týká i rozšíření systému emisních povolenek na domácnosti. Přitom vlády můžou zatáhnout za záchrannou brzdu a proces zastavit.
Evropská komise a Evropský parlament stále zrychlují tempo vydávání „klimatických“ nařízení. Kdo je motorem těchto kroků, kdo je prosazuje nejvíc?
V Evropském parlamentu je zejména ze strany Zelených a levice cítit silný tlak na přijímání legislativy v rámci takzvaného Green Dealu. Konkrétní návrhy pak předkládá Evropská komise. Já jsem pro zdravou planetu, a věřím, že bychom měli udělat maximálně pro ochranu klimatu, ale nemůžeme tak dělat na úkor konkurenceschopnosti ekonomiky a pracovních míst. Proto se vždy snažím návrhy Evropské komise měnit, aby zohlednily zájmy České republiky.
Z českých europoslanců jdou s tímto proudem jen Piráti a Luděk Niedermayer z TOP09?
Ano, část pětikoalice tyto návrhy vítá a plně podporuje. Naopak druhá část koalice hlasuje dokonce i proti klimatickým textům, které vyjednala jejich vlastní vláda při českém předsednictví. Zářný příklad je ukončení prodeje spalovacích motorů, které vyjednal premiér Fiala, ale jeho poslanci ODS hlasovali na plénu proti. Vládní europoslanci tedy za jeden provaz v Bruselu netáhnou a to samozřejmě ovlivňuje to, jak Česká republika může byt v Bruselu pak úspěšná.
Evropský parlament nyní chce zavést povinné zateplení existujících bytových budov do roku 2030 a 2033. Česká vláda chce současně zvednout daň z nemovitosti. Nemůže to být na lidi finančně trochu moc, byť EU slibuje další rozhazování dotací?
V tuto chvíli 36 procent skleníkových plynů pochází v Evropě z budov, takže jejich lepší zaizolování je správná cesta. Ale dávat majitelům domů šibeniční termín do roku 2030 potažmo 2033 v době, kdy chybí řemeslníci i materiál a mnozí občané jsou ve finanční tísni, je neproveditelné. Může tak dojít i ke skokovým nárůstům cen nájmů a nemovitostí. Majitelé budou muset například při změně nájemce, ale i když si bude člověk refinancovat hypotéku, požádat o nový energetický štítek, a pokud nebude v normě, mohou přijít na řadu sankce.
Pro iDnes jste přímo řekla, že tato nová opatření prosazovaná EP jsou nereálná. Můžete svá slova blíže vysvětlit?
Evropský parlament nejen že požaduje změnu energetických tříd bez zásadních výjimek pro rezidenční budovy, ale navíc požaduje, aby všechny nové budovy byly bez emisí od roku 2028, a chce také zakázat vytápění budov fosilními palivy. Realizace těchto cílů bude představovat obrovské náklady. EU počítá s vyčleněním 150miliard euro na kompenzace, ale to zdaleka stačit nebude. K porovnání – jen v Německu bude stát zelená renovace budov přes 250 miliard euro. Bude tedy třeba nových finančních podpor z národního rozpočtu, na který je již dnes vyvíjen tlak kvůli energetické krizi. Z tohoto důvodu jsem přesvědčena o tom, že je to špatný návrh.
Od roku 2035 by podle návrhu nesměly nové, ani významně rekonstruované budovy používat žádné fosilní palivo. To ale znamená, že budou odkázané pouze na elektřinu, které podle analýz vývoje energetiky nebude v EU nejpozději po roce 2040 dostatek. Povinná fotovoltaika domy také nezachrání, protože v zimě dodává nejméně z celého roku, a vcelku často dokonce vůbec nic. Zabývala se tím dopadová studie, nebo ji EK nepředložila?
Přesně z těchto důvodu považuji návrh Evropského parlamentu za špatný a máte pravdu, že k této konkrétní záležitosti navíc neexistuje dopadová studie. Parlament se bohužel v posledních letech snaží zpřísnit klimatické legislativy navržené Komisí, ale bohužel neřeší konkrétní dopady těchto změn na občany a průmysl.
Europarlament návrh schválil, teď jsou na řadě jednotlivé státy. Je šance tenhle návrh zastavit, nebo jej přepracovat do uskutečnitelné podoby? Pozici české vlády zatím asi neznáte?
Česká vláda zaslala europoslancům pozici, že s tímto návrhem nesouhlasí. Je tedy na české vládě, aby se plně zapojila do jednání a zajistila, aby měly rezidenční domy výjimky z těchto pravidel. Musí se také zajistit dostatečné finanční ale i časové podmínky, aby se renovace budov nedělala na úkor občanů a jejich peněženek. To bude teď úkol pro vládu.
Zmínili jsme se o budoucím nedostatku elektřiny v prostoru EU. Ten opakovaně předpovídají studie MAF, které vydává ČEPS. Po roce 2040 má mít setrvalou exportní bilanci prakticky pouze Francie. Všichni zelení, včetně českých, ale i další politici přitom operují s tím, že energetické potřeby států se zajistí importem. Je tohle v EP téma, uvědomují si to poslanci?
Předseda ČEPS Martin Durčák byl v Evropském parlamentu a tento problém s námi řešil. EU bude v tuto chvíli reformovat společný energetický trh, hlavním cílem je zajistit stabilnější ceny pro spotřebitele, ale otázkou bude také lepší propojení energetické infrastruktury napříč kontinentem. Musíme mít ale na paměti, že Unie má v energetice pouze omezené pravomoci. V tomto směru je hlavně na státech, aby rozvíjely vlastní energetické zdroje či přeshraniční energetickou spolupráci.
Jak tuhle situaci vnímáte vy sama? Česko se stane závislým na dovozu elektřiny už za dva roky…
Věřím, že bychom se měli jako Česká republika vydat podobnou cestou jako Francie a mít ambiciózní plán dalšího vývoje jaderné energetiky. Z krátkodobého hlediska bychom měli mít ale pragmatický přístup, který zajistí stabilní dodávky energie do českých domácností. Vyhnout se energetickému experimentování, jak to dělalo například Německo v posledních deseti letech.
Mimochodem, když tady padl termín dopadová studie, předložila už EK dobře zpracované dopadové studie k souboru opatření Fit for 55? Je to přeci její povinnost a měla je předložit dávno před hlasováním.
Evropská komise nechala analýzu konkrétních národních dopadů tohoto balíčku na státech. Česká vláda to nijak dále nerozporovala a při českém předsednictví dokonce drtivou většinu legislativ z Fit for 55 dotáhla k finálnímu schválení, bylo tak vyjednáno i kontroverzní rozšíření systému emisních povolenek na domácnosti.
Když už se ptám na EK, jaký je osud „žluté karty“ pro FF55 od českého senátu? Ten ji odhlasoval již před rokem, ale o jejím osudu je v Česku ticho po pěšině.
Úspěšnost tohoto mechanismu závisí na tom, jestli podobné obavy sdílí alespoň čtvrtina národních parlamentů v EU. V takový moment by musela Komise buďto návrhy pozměnit, nebo úplně stáhnout. V tomto případě se nepodařilo najít čtvrtinu národních parlamentů, která by sdílela obavy českého senátu. V každém případě ale rozhodují národní vlády, které mohly tak jak tomu bylo například u ukončení prodeje spalovacích motorů, zatáhnout za pomyslnou brzdu.