Čína zůstává stále stejně závislá na fosilních palivech, přestože dodává více energie z obnovitelných zdrojů než jakákoliv jiná země. Loni podíl uhlí a plynu na výrobě elektřiny činil 71 procent, což bylo stejně jako v roce 2020, uvedla agentura Bloomberg.

Čína je největší světový znečišťovatel. Vrcholu emisí oxidu uhličitého chce dosáhnout do konce tohoto desetiletí a do roku 2060 chce dosáhnout u emisí čisté nuly. Země sice stále zvyšuje výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, loňský růst ekonomiky o 8,1 procenta však znamenal, že k uspokojení poptávky bylo nutné zvýšit výrobu u všech zdrojů energie. Výroba elektřiny se podílí na většině emisí země.

Hladová Čína potřebuje stále víc a víc surovin

V druhé polovině loňského roku se země potýkala s nebývalou energetickou krizí. Čínská vláda byla proto nucena zvýšit těžbu i dovoz uhlí na rekordní úrovně. Dlouhodobá priorita přechodu od uhlí k zemnímu plynu pak znamenala, že nákupy plynu, který je považován za čistší zdroj energie, ale stále uhlíkový, rovněž vzrostly na rekordní hodnoty. Rostla ale i výroba z obnovitelných zdrojů.

Celková výroba elektřiny v zemi se loni zvýšila o 8,1 procenta. Výroba elektřiny z jádra, větru a slunce rostla výrazně rychleji, než činil celkový růst. Zaostala pouze výroba elektřiny z vody, i když ta tvoří většinu čínské obnovitelné energie. Její růst však slábne, protože zemi se nedaří najít nové vhodné lokality pro obří přehrady.

Prezident Si Ťin-pching má velkolepé ambice vybudovat ve vnitrozemí rozsáhlá centra čisté energie. To by v příštích letech mělo povzbudit vznik větrných a solárních elektráren. Téměř stejně důležitý ale bude i rozvoj jaderné energetiky, země by mohla postavit až 150 nových reaktorů.