Doba čtení:1 m, 38 s
Čínské úřady, které loni na podzim vyděsil nedostatek energie, na jaře nařídily producentům uhlí, aby v letošním roce zvýšili těžební kapacitu o 300 milionů tun, což odpovídá měsíční produkci uhlí v zemi navíc.
Čínské kroky vyvolaly obavy ekologických aktivistů, že politika Pekingu může bránit boji proti změně klimatu. Pro srovnání jen samo ohlášené zvýšení těžby odpovídá více než desetinásobku celkové těžby uhlí v Česku.
Země je největším světovým emitentem skleníkových plynů. Prezident Si Ťin-pching slíbil, že od roku 2026 sníží spotřebu uhlí jako součást rozsáhlého souboru klimatických slibů. Peking se zavázal, že do roku 2030 dosáhne maximálních emisí uhlíku a do roku 2060 bude uhlíkově neutrální. Nyní se však tyto sliby jeví jako naprosto nereálné.
Norsko: Problém není cena, ale nedostatek plynu
Snaha podpořit uhelnou energetiku, která stále tvoří většinu čínských dodávek energie, znepokojila ekologické aktivisty, kteří varují, že to ztíží případný přechod na energetický mix s převahou obnovitelných zdrojů. Podle Greenpeace jen v prvním čtvrtletí roku 2022 schválily regulační orgány ekvivalent poloviny veškeré kapacity uhelných elektráren schválené v roce 2021.
Čína přitápí pod uhelným kotlem i přesto, že současně ve velkém buduje i obnovitelné zdroje. Podle nevládní organizace Global Energy Monitor (GEM) se sídlem v San Francisku představuje současná provozní solární kapacita v zemi téměř polovinu celosvětového objemu.
Na rozdíl od větru nebo slunečního záření však mohou být zásoby uhlí a plynu dlouhodobě skladovány a nasazovány podle potřeby, což dává místním orgánům pocit jistoty. Ústřední vláda se zároveň chce „vyhnout rozsáhlým výpadkům elektřiny, kterých jsme byli svědky minulou zimu v severovýchodních provinciích.
Prudce rostoucí mezinárodní ceny energií způsobené ruskou invazí na Ukrajinu také přiměly Peking k posílení domácí produkce uhlí. V první polovině letošního roku došlo ve srovnání s předchozím rokem k poklesu dovozu uhlí o 17,5%.