
V září čínský prezident Si Ťin-pching slíbil, že největší světový znečišťovatel skleníkových plynů bude do roku 2060 uhlíkově neutrální. Ve videu prostřednictvím Valného shromáždění OSN v New Yorku vyzval k „zelené revoluci“. Čínské banky a společnosti ale financují výstavbu sedmi uhelných elektráren v Africe, dalších 13 se připravuje, většinou jižně od Sahary.
V říjnu, měsíc poté, co čínský prezident slíbil uhlíkovou neutralitu, přivezla jedna z největších čínských energetických společností, státní PowerChina, 223 čínských zaměstnanců do Zimbabwe, aby „urychlila“ výstavbu uhelné elektrárny Hwange na západě země. O dva týdny později čínský velvyslanec v zemi Guo Shaochun ve svém tweetu uvedl, že pandemie koronaviru nemůže zastavit tempo spolupráce mezi Čínou a Zimbabwe a že po dokončení projektu se výrazně zlepší energetická soběstačnost africké země.
Čtěte také:
Oracle Power pomůže těžit uhlí v Pakistánu
Američané hrozí sankcemi kvůli NordStream
Africké vlády i přes odpor ekologických aktivistů uhelné projekty financované Číňany. V zemích jako Zimbabwe jde totiž o rychlou a levnou variantu, jak vyrovnat energetický deficit. Země má národní poptávku po energii v rozmezí od 2 200 do 2 400 megawattů, ale podle Centra pro správu přírodních zdrojů (CNRG) je zatím schopna vyrobit jen asi 1 300 megawattů.
Pouze Čínská rozvojová banka a Čínská exportně-importní banka od roku 2000 poskytly 6,5 miliardy dolarů (více než 150 miliard korun) na financování uhelných projektů v Africe, uvedlo Centrum pro globální rozvojovou politiku na Bostonské univerzitě. Čína má rychle se rozvíjející ekonomiku s mnoha odvětvími závislými na fosilních palivech a v současné době přispívá k celosvětovým emisím uhlíku 26 procenty, citoval server msn.com organizaci Green Belt and Road Initiative Center.
Pokud budou pokračovat současné plány, mohla by se Čínou financovaná financovaná produkce uhlí v Africe ztrojnásobit, uvádí Global Energy Monitor.