Číňané s uhelnou elektrárnou v Keni narazili

Město Lamu na stejnojmenném ostrově je na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Foto: wikipedia.org

Čtyři čínské firmy společně s keňskými partnery plánují výstavbu uhelné elektrárny na ostrově Lamu v blízkosti severního pobřeží Keni. Místo je však na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Právě Výbor světového kulturního dědictví UNESCO varoval, že výstavba uhelné elektrárny za 2 miliardy dolarů (cca 45 miliard korun) plánované v této oblasti ohrožuje stav památkového dědictví.

Do projektu jsou zapojeny čtyři čínské společnosti. Tři z nich – Sichuan Electric Power Design a Consulting, Čína Huadian a Sichuan No 3 Power Construction – se spojily s keňskými firmami Centum Investments a Gulf Energy ve společném podniku s názvem Amu Power, který má být investorem projektu. Další čínská firma, Power Construction, uzavřela smlouvou na výstavbu elektrárny, která by měla generovat 1 050 megawattů elektřiny. Projekt podpořily také Spojené státy. Americká energetická společnost GE slibuje, že bude investovat 400 milionů dolarů za 20% podíl v Amu Power. Keňská vláda uvedla, že závod umožní zemi mít diverzifikovaný zdroj elektřiny.

Čtěte také:
Čína tlačí Huawei i odmítáním uhlí
Číně vládne ekodiktatura

Budoucnost projektu je však nejistá poté, co keňský Národní úřad pro životní prostředí nařídil, aby bylo provedeno nové posouzení dopadů na životní prostředí. Soud, který dohlíží na rozhodnutí učiněná Národním úřadem pro správu životního prostředí, rovněž zrušil licenci vydanou úřadem firmě Amu Power.

Jako důvody soud označil nedostatek veřejné konzultace a environmentální rizika. Jeho rozhodnutí je pro vládu závazné.

Čínské velvyslanectví v Nairobi uvedlo, že požádalo čínské investory, aby počkali na rozhodnutí Keni, zda by projekt měl pokračovat. „Naše stanovisko je, že keňští lidé jsou v tomto projektu konečnými činiteli a čínská vláda to respektuje,“ uvedla mluvčí velvyslanectví Huang Xueqing.

Peking, přestože se zavázal snížit závislost Číny na uhlí, stále financuje několik uhelných elektráren po celém světě. Čína i Keňa podepsaly v roce 2016 Pařížskou dohodu o změně klimatu slibující snížení emisí uhlíku.

Lauri Myllyvirta, hlavní analytik jednotky Greenpeace pro znečištění ovzduší, řekl, že případ Lamu by mohl přimět čínskou vládu, aby přizpůsobila svá kritéria pro podporu zámořských energetických projektů. To by mohlo zahrnovat požadavek, aby uhelné elektrárny v zahraničí splňovaly přísnější emisní normy.

„V současné době v podstatě všechny zámořské projekty v oblasti uhelných elektráren se zapojením čínských bank a firem plánují použít mnohem slabší technologii regulace emisí, než je povoleno v Číně, což vede k mnohem horším dopadům na kvalitu ovzduší a dopadům na veřejné zdraví – což byl případ v Lamu,“ řekl Myllyvirta.

Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků