Doba čtení:3 m, 15 s
Pozornost se v uplynulých týdnech v Důlním závodě 1 – Karviná společnosti OKD soustředila především na přepravy technologií, vybavování a nájezdy nových porubních kapacit.
Horníci kolektivu Miroslava Pokorného zvládli přímý překliz pluhového komplexu za třiašedesát dní, navíc měnili i hydrauliku v sekcích. Dvě z nich – bloky 161 904 a 140 806 – se nachází na lokalitě Lazy, třetí – blok 11 634 – na lokalitě ČSA, upřesnil pro Měsíčník horník materiálový hospodář provozu vybavování a likvidace Libor Zielina.
Vybavovačský koncert ve sloji Max
Při vybavování se podle něj ukázali zejména horníci zdomácnělí v lazecké sloji Max, tedy kolektiv hlavního předáka Miroslava Pokorného z úseku vedoucího Martina Pamánka. „Za třiašedesát dnů se jim podařilo zvládnout kompletní přímý překliz pluhového komplexu z dokopané stěny 161 902 na své nové pracoviště v porubu 161 904,“ vysvětloval Zielina. Specifické na této akci, jak upřesnil, byla kompletní výměna hydraulického rozvodu u 111 sekcí.
Čtěte také:
Policejní smyčky kolem Bakaly se utahují
Kam čert nemůže, nastrčí poradce
Ta zdárně probíhala ve dvou montážních komorách za účasti chlapů z úseku hydrauliky vedeného Romanem Piechaczkem a dodavatelů z firmy Zeppelin. „Byl to velice náročný úkol pro všechny pracovníky. Vždyť museli v důlních podmínkách demontovat staré rozvody a pak zajistit zapojení nových hydraulických okruhů,“ popisoval materiálový hospodář provozu Zielina.
Překliz řídil vedoucí úseku Pamánek s úsekovým mechanikem Zdeňkem Raškou. Celkem 135 sekcí se při něm převáželo na osmisetmetrovou vzdálenost. Při montáži strojního zařízení vypomáhal i úsek vybavování a likvidace s vedoucím Jiřím Macháčkem a dodavatelé z firmy NKRofi s a Carbokov. Pásové odtěžení z nového bloku dostali za úkol sestavit dodavatelé z Carbokovu pod vedením Józefa Paciukanise.
„Nemalý podíl na úspěchu této vybavovací akce má Závod servisních služeb, jehož zaměstnanci v takřka šibeničních termínech za dohledu mechanika provozu vybavování a likvidace Miroslava Uherka zrenovovali strojní celky PZF 08, drtič, pluhovou skříň a pohony PF3/822,“ pochválil Zielina s tím, že instalace porubu 161 904 probíhala bez pracovního úrazu. Novou porubní kapacitu pak rozhýbali elektrikáři vedení Kamilem Lančou. Pokorného horníci začali těžit ve sloji Max s pluhem RHH 800, sekcemi DBT 600/1400, stěnovým pancířem PF3/822 a podporubovým zařízením PZF 08 s drtičem DF 09 P12 dne 17. 7. 2017. Průměrnou mocnost ve stěně mají 110 cm a dosahují těžbu okolo 1200 tun.
Rzidkého havíři v třímetrové stěně
Z povrchu lazecké lokality naopak popouštěli technologie do porubu 140 806, do něhož přišel z darkovské šachty kolektiv hlavního předáka Zbyňka Rzidkého z úseku vedeného Januszem Sztulou. Tuto kapacitu vybavily spojené kolektivy hlavních předáků Radima Škuty a Libora Bilana za přispění dodavatelů z firem Carbokov a Alpex. Instalovaly v ní 104 sekcí Fazos 15/33 MD a 48 sekcí Fazos 17/37 ve spojení s kombajnem KSW 475, porubovým dopravníkem Rybnik 850 a podporubovým dopravníkem PZF 08.
Blok je dlouhý 224 metrů, dobývaná mocnost zde činí 330 centimetrů. „Rzidkého horníci ho najížděli počátkem třetího týdne v červenci. Předpokládaná těžba je zde dva tisíce tun denně,“ upřesnil Kazimír Kokotek, směnový technik vybavování a likvidace. Szwedovo rubání fedruje už od června Porub 11 634, z jehož prorážky v posledních dnech před prázdninami vyjížděly osádky kolektivu hlavního předáka Tadeusze Szweda z úseku vedoucího René Kubanka, začal dobývat na lokalitě ČSA.
Technologii do něj překlidili z dokopané stěny 11 633 a podílely se na tom opět spojené kolektivy hlavních předáků Radima Škuty a Libora Bilana v součinnosti s dodavateli z Carbokovu a Alpexu. Třetí nový porub DZ 1 je vybaven 110 sekcemi DBT 13/31, kombajnem SL 300, porubovým dopravníkem PF 6/1042 a podporubovým dopravníkem PZF 09. „Stěna má délku 193 metrů, mocnost sloje činí v průměru 170 centimetrů. Těžbu zde předpokládáme ve výši 1300 tun za den,“ doplnil Kokotek.
Mohlo by vás zajímat:
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj
Uhelný důl Zollverein je památka UNESCO
VIDEO: Staňte se na chvíli řidičem monstra