Další zádrhel při hledání jaderného úložiště

Hledání lokality pro úložiště jaderného odpadu provázejí již roky protesty obyvatel vytipovaných obcí. Foto: www.nechcemeuloziste.cz

Lokality Hrádek a Horka na Vysočině, které patří mezi čtyři lokality v Česku zvažované pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, nechtějí do lokální pracovní skupiny navržené správou úložišť. Představitelé obcí z obou území na Vysočině řekli, že do těchto skupin své zástupce nepošlou. Mají za to, že by v těchto skupinách nebyli v jednání se státem rovnoprávnými partnery.

Obě lokality se stavbě úložiště dlouhodobě brání. Právní zástupce obcí z Hrádku na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska dnes ČTK poskytl dopis Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) rozeslaný obcím. Ředitel správy Jan Prachař v něm uvádí, že by pracovní skupina měla být založená v každé ze čtyř lokalit. Měla by podle něj představovat základní komunikační platformu pro výměnu informací a spolupráci mezi státními institucemi, příslušnými obcemi a krajem.

Čtěte také:
Dukovany: Stát dál počítá s bezpečnostním dotazníkem
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

Vaší účastí v činnosti Lokální pracovní skupiny nevyjadřujete souhlas s jakýmkoli krokem přípravy hlubinného úložiště nebo s jeho budováním,” sdělil Prachař obcím. Starosty požádal o nominaci jejich zástupce do pracovní skupiny a jeho náhradníka.

Obce z lokality Hrádek ve společném prohlášení uvedly, že za klíčový považují zákon o zapojení obcí do procesu výběru lokality hlubinného úložiště. „V tomto bodě jsme připraveni k dalšímu jednání se všemi účastníky legislativního procesu,” uvedly. Podle starosty Dolní Cerekve Zdenka Dvořáka obcím rozhodně nepřipadá, že by v navrhované pracovní skupině byly rovnými partnery při jednání se státem.

Nejdeme do toho taky. Nás to uráží, taková nabídka, v podstatě jednostranné komunikace, v roli nějakých pozorovatelů,” řekl Zdeněk Souček, starosta Rudíkova na Třebíčsku. Tato obec je z lokality Horka.

Návrh správy úložišť kritizovala minulý měsíc i Platforma proti hlubinnému úložišti. V tiskové zprávě uvedla, že podle návrhu statutu bude vše kolem skupiny pevně řízené správou úložišť. „Zákon řešící celou problematiku a rovnocenné postavení obcí je jen na úrovni nesplněných slibů,” uvedl Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a mluvčí platformy.

V ČR se v souvislosti s úložištěm nejdřív uvažovalo o devíti místech. Snížení počtu na čtyři loni schválila Rada SÚRAO a pak i vláda. V zúženém seznamu kromě dvou území Vysočiny zůstaly lokality Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065.