Dukovany: Stát dál počítá s bezpečnostním dotazníkem

Podle ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) by bezpečnostní test měl trvat zhruba sedm měsíců do konce listopadu. Foto: Twitter Karel Havlíček

Stát i přes vyřazení Ruska z tendru na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech nadále počítá s bezpečnostním posouzením uchazečů. Dotazník dostanou výhradně jen současní tři zájemci. Dotazník, který už je připraven a před zasláním ho posoudí i bezpečnostní složky, dostanou jen stávající zájemci z Francie, Jižní Koreje a Spojených států.

Podle ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) by bezpečnostní test měl trvat zhruba sedm měsíců do konce listopadu.

Chceme se přesvědčit o celé řadě návrhů, se kterými budou chtít uchazeči jít do samotného tendru s ohledem na jadernou, kybernetickou bezpečnost nebo případné dodavatelské vztahy,” vysvětlil Havlíček. Podle něj bezpečnostní posouzení neprodlouží přípravu tendru, protože zájemci spolu s dotazníkem dostanou také předběžnou poptávkovou dokumentaci, podle níž už budou moci sestavovat svou vlastní nabídku.

Čtěte také:
Co dostáváme za drahou elektřinu?
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

Dotazník mají dostat pouze francouzská společnost EDF, korejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Garantovat to má podle Havlíčka vládní usnesení i zadávací dokumentace, ve které jsou uchazeči, s nimiž bude stát jednat, výslovně uvedení. Následného tendru se tak nebudou moci zúčastnit jiné firmy, a to ani v roli subdodavatelů. Stát v minulosti z dalších zájemců vyloučil firmy z Ruska a Číny.

Oslovení uchazeči budou mít na zpracování bezpečnostního dotazníku čas do konce letošního listopadu. Následujících šest měsíců budou mít čas pro podání tzv. iniciačních nabídek a poté ještě 20 měsíců pro zpracování a předložení finálního návrhu. Kontrakt s vybraným dodavatelem by měl stát podepsat v roce 2024.

Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů, který jednal dnes dopoledne, se také podle Havlíčka shodl na tom, že by vláda měla při schvalování tzv. nízkouhlíkového zákona o výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany podpořit pozměňovací návrhy opozice. Mělo by jít například o deklaraci, že budou moci být použity “pouze technologie od dodavatelů ze státu, který přistoupil k Dohodě o vládních zakázkách a jejichž ovládající osoby jsou státními příslušníky takové země.” V zákoně by mělo být tako ustanovení o tom, že stát nebude smět uzavřít smlouvu, která by mohla ohrozit životní nebo strategický zájem podle Bezpečnostní strategie ČR.

Vyřazení Ruska z tendru na Dukovany zatím nezměnilo předpoklady státu o celkových nákladech na stavbu. Samotná výstavba jaderného bloku by podle odhadů měla vyjít přibližně na 175 miliard korun. Odhad podle Havlíčka vychází ze zpracovaného modelu ministerstva průmyslu. V minulosti ministr obhajoval případnou účast ruského Rosatomu v tendru, ještě před jeho vyřazením, tlakem na cenu. Tu by podle některých expertů mohlo snížit více zájemců.

Podle ekologického Hnutí Duha ovšem bude cena za nový reaktor mnohem vyšší, vedle toho předpokládá i prodlužování projektu. Vychází přitom ze zkušeností u rozestavěných jaderných elektráren v Evropě, například ve Finsku, Francii nebo na Slovensku. Tam podle hnutí cena stoupla proti původním předpokladům dvakrát až čtyřikrát. „Ministr Havlíček neříká pravdu o ceně reaktoru a skutečných dopadech do cen elektřiny. Zvyšuje se tak riziko utracení miliard korun za přípravu nakonec nerealizovaného projektu a zejména ztráty několika let času, který nutně potřebujeme na skutečnou transformaci naší energetiky,” řekl ČTK energetický konzultant sdružení Calla Edvard Sequens. Hnutí zároveň upozorňuje na riziko v případě výběru francouzského či korejského uchazeče, podle hnutí jsou totiž jejich nabízená řešení nedostatečně vyzkoušená.

Havlíček také zopakoval, že stát je připravený stavbu financovat až ze 100 procent. Důležitá k tomu však bude ještě notifikace od Evropské komise. Jednotlivé varianty financování chce ministerstvo zanalyzovat pro výbor. Klíčové však podle ministra budou výkupní ceny energie. Stát chce dosáhnout ceny 50 euro za megawatthodinu.