Co dostáváme za drahou elektřinu?

Evropané musí platit miliardy eur za podporu OZE, jež mají rostoucí tendenci. Místo globálního poklesu emisí CO2 jsou však za ty peníze jen blíž energetické chudobě. Pokles cen, přes bruselské proklamace, není v dohledu.

Na růstu ceny elektřiny se podílí do značné míry podpora obnovitelných zdrojů. I tento aspekt podpory obnovitelných zdrojů stojí mimo zájem médií a de facto i politiků. Od roku 2009 přitom v Německu vzrostl poplatek na podporu OZE (EEG Umlage) o 601 procent! V Česku přesahuje podpora OZE objem 40 miliard korun ročně, což byla v lepších letech současné vlády stejně vysoká částka, jako schodek státního rozpočtu. Podpora solárních elektráren v rámci toho, co se označuje za solární tunel, má celkově Česko přijít na bilion korun. Další miliardy eur padají do propasti obnovitelných zdrojů v dalších evropských zemích. Co je cílem těchto podpor? A jaký je jejich efekt?

Čtěte také:
Bezpečnostní hrozby při dostavbě Dukovan
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

Cílem podpory OZE je snížení emisí oxidu uhličitého, označeného za hlavního viníka změny podnebí, ke které ve světě dochází. Jenže, podařilo se za uplynulé desetiletí nějak snížit světovou produkci CO2? Kromě jednoho či dvou let nikoli. Důvod je všeobecně známý. Emise snižuje plánovitě pouze část Evropy a méně plánovitě také USA. Jinak nikdo. Čína naopak rovnou oznámila, že její emise ještě 10 let porostou. Tedy roku 2030. Což je rok, ve kterém by čeští zelení lobbisté chtěli už mít zavřené všechny uhelné elektrárny. Což by snížilo globální emise kletého oxidu o neuvěřitelných a naprosto nepodstatných 0,18 procenta.

Za loňský rok se světové emise CO2 nezměnily, byť EU a USA ty své snížily dohromady o 300 milionů tun (zde).

Takže efekt miliardových a v součtu jistě již bilionových částek v eurech je zatím nula. Zhruba tak veliký je přínos těchto podpor i pro globální klima.

Efekt systematické netržní podpory OZE v rámci „boje proti klimatické změně“ však přes mizerné výsledky hmatatelný a viditelný je. Je vidět například v německé krajině, v níž už je větrných elektráren tolik, že jejich další stavbu Němci na venkově odmítají. Je vidět také na kontech firem, které se na zelenou energetiku vrhly (a jež se dnes dožadují další a další státní podpory pro své plány). Je to vidět také na kontech Evropanů. Nejvíc Němců.

Ti totiž už nějaký čas platí za elektřinu nejvíc v Evropě. Ale současně „jen“ o 36 procent víc, než v Česku (29,82 eurocentu za kilowatthodinu respektive 19,2 eurocentu). Oproti jednomu euru měsíčně v době zahájení Energiewende tak dnes platí Němci jen kvůli OZE o 26 eur měsíčně víc. Vláda přitom postupně odpouští podpůrný poplatek firmám s energeticky náročnou výrobou, aby mohly udržet konkurenceschopnost, takže tíhu podpory  OZE nesou domácnosti. Původně deklarovaným cílem Energiewende však bylo zajištění dostatku elektřiny za přijatelnou cenu. Podle zpráv, které občas proskočí i do českých médií současnou cenu považuje za přijatelnou stále méně Němců.

Růst ceny elektřiny německá vláda nyní brzdí tím, že na dva roky zastavila růst podpory OZE. Ovšem celkový trend růstu ceny elektřiny tím ovšem nezastaví. Což se bude promítat i v tuzemsku. Český trh je totiž s tím německým hodně provázaný a do značné míry je jím ovlivněn. Vyšší ceny elektřiny panují také v Rakousku, které je již dlouhodobě v energetice závislé na dovozu. České domácnosti platí nyní za kilowatthodinu desátou nejvyšší cenu v EU. Ovšem na Lucembursko a Francii už příliš neztrácíme.

Že cena elektřiny bude v zemích EU dlouhodobě růst, na tom se dlouhodobě shodují všichni, kdo se v oboru pohybují. Krátkodobé zlevnění můžou přinést jen výjimečné situace. „Cena elektřiny pro domácnosti bude ještě klesat. Obrat nastane nejdříve od poloviny příštího roku, pokud se do té doby podaří objevit plnohodnotnou, stoprocentně účinnou vakcínu na koronavirus. Ta by vedla k ekonomickému zotavení a spolu s ním k růstu globální poptávky, včetně poptávky právě po elektřině. S růstem cen silové elektřiny by se postupně dostavil také opětovný růst cen elektřiny,“ předpokládá Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV. Se svým názorem není sám. Spojitost mezi růstem ekonomiky a cenou elektřiny potvrzuje i další ekonom.

„Díky vynálezům vakcín proti koronaviru investoři očekávají, že se globální ekonomika brzy vrátí k robustnímu růstu. To se samozřejmě projevuje i na nacenění aktiv. U elektřiny lze očekávat, že její burzovní cena vzroste. S obnovou ekonomiky se totiž zvýší spotřeba elektřiny. To do budoucna umocní nové trendy jako je elektromobilita. Navíc se pokračuje v uzavírání jaderných elektráren v Německu,“ komentuje situaci hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Takže, co se týká ceny elektřiny, má dva hlavní tahouny. Hospodářský růst a emisní povolenky či jiné regulatorní zásahy. Růst trhu přitom potřebujeme a regulace ze strany Bruselu se minimálně do dalších eurovoleb nezbavíme. Takže ceny elektřiny porostou, ať chceme, nebo ne. Jen globální snižování emisí CO2 se za to jaksi ještě pěkných pár desítek let konat nebude.

A pokud ceny klesnou, tak kvůli hospodářskému poklesu. Jenže to bude znamenat jediné: bude nám hůř. Možná tolik, že emise nám začnou být úplně jedno. Jako těm, kterým dobře není už nyní.