Do přírody kolem počeradské elektrárny se vrací koroptve

Koroptve polní se v okolí počeradské
elektrárny velmi rychle zabydlely. Foto: Sev.en Energy

Pětadvacet párů koroptve polní vypustili myslivci a ochránci přírody do volné přírody v okolí Elektrárny Počerady. Završil se tím dlouhodobý projekt zaměřený na stabilizaci populace drobných druhů zvěře v honitbě Polerady, která ze tří stran obepíná počeradskou elektrárnu.

Před třemi lety vznikl společný projekt, na kterém se podíleli myslivci, ochránci přírody a obce Polerady a Volevčice. Finančně jej podpořila skupina Sev.en Energy. Jeho cílem byl návrat ohrožených a postupně mizejících druhů drobné zvěře zpět do přírody. Vybrány přitom byly lokality, kde se tyto živočišné druhy historicky vyskytovaly nebo zde dodnes žijí, ale jejich populace se z nejrůznějších důvodů zmenšuje,“ uved Milan Trubač, předseda spolku myslivců a ochránců přírody z Polerad. V prvním roce projektu se do polí v okolí Polerad a Volevčic vrátili bažanti, v loňském roce byli do volné přírody vypuštěni divocí králíci. Nyní došlo na koroptve polní, které myslivci získali od brněnských ochránců přírody.

Rekultivace vybudovaly park s duší

Koroptev patří mezi kriticky ohrožené druhy, které jsou v tomto regionu původní. Jejich stabilní populace v lokalitě Masný dvůr u Volevčic stále žije. V současnosti se jedná o zhruba 30 až 40 ptáků, což z ní dělá možná jednu z nejpočetnějších v Ústeckém kraji. Ve velmi malých počtech se vyskytují v okolí Malého Března nebo lomu Vršany, ale jde o izolované populace, takže nedochází k přenosu genetické informace. Vypuštěním padesáti párů koroptví v okolí počeradské elektrárny jsme chtěli podpořit původní populaci ptáků, kteří zde žijí a také oživit genofond, aby nedocházelo k degeneraci tohoto druhu,“ vysvětlil Jiří Křen, myslivecký hospodář.

Koroptvím se na Mostecku daří mimo jiné i proto, že zde mají ideální podmínky pro život. Vyhovuje jim zemědělská krajina, ovšem nikoli příliš rozlehlé lány polí. Mají rády remízky, obdělávanou zemědělskou půdu, na které se střídají plodiny i travní plochy. A právě v okolí elektrárny se všechny tyto plochy vyskytují. Koroptve se živí semeny, ale jako jedny z mála hrabavých ptáků likvidují i škůdce zemědělských plodin, například mandelinku bramborovou. Jejich počty se začaly radikálně snižovat především v souvislosti s intenzivní zemědělskou činností, používáním chemických postřiků, ale také vyšším výskytem dravců.

Rekultivace poskytují útočiště vzácným druhům hmyzu

Vypuštěním zvířat do volné přírody práce myslivců a ochránců přírody nekončí. Jejich snahou je připravit jim takové podmínky, aby byla jejich šance na přežití co nejvyšší. „Snažíme se pro ně připravit vhodné prostředí, ať už jde o odlov škodné, vybudování zázemí pro odchov před jejich vypuštěním zpět do přírody a samozřejmě i přikrmování. Doufáme, že se bude koroptvím na Mostecku dařit, podobně jako se povedlo oživit populaci bažantů. Ty jsme před dvěma lety přivezli z Francie, kde stále ještě drží původní českou genetickou linii z osmdesátých let minulého století. Ptáci si na Mostecku velmi dobře zvykli a dnes je jejich populace již stabilizovaná,“ doplnil Milan Trubač. Z padesáti divokých králíků, kteří byli nasazeni v rámci projektu Reintrodukce ohrožených druhů drobné zvěře v nivě Počeradského potoka, je v současné době funkční jediná populace v okolí obce Polerady.