Rekultivace vracejí plochy po těžbě hnědého uhlí zpátky do života. Na výsypkách vznikají, pole, pastviny, lesy, mokřady i zdánlivě obyčejné louky, na nichž ale žijí vzácní a unikátní živočichové z hmyzí říše. Právě ty teď monitorují vědci z České zemědělské univerzity.
Výzkum na mosteckých výsypkách vede Markéta Hendrychová České zemědělské univerzity v Praze. „Výsypky poskytují útočiště pro velmi vzácné druhy živočichů, kteří jsou často vázáni na písčiny nebo nějaká stanoviště, která už jsou v rámci republiky velmi vzácná. Právě tato místa jsou často hnízdištěm vzácných druhů hmyzu,“ uvedla pro Český rozhlas Hendrychová.
Čtěte také:
Vodu pro Prahu už čistí pomocí uhlí
Lom Vršany si můžete prohlédnout i od Majáku
„Plochy po těžbě hnědého uhlí jsou velmi bohaté na bezobratlé a hmyz. Navíc se tam objevují i druhy, které v kulturní krajině neexistují. Děláme takzvané broukoviště, kdy obohacujeme výsypky třeba o mrtvé dřevo, které se tam jinak nevyskytuje. Mokřadní plochy a drobná jezírka, to jsou také místa, který ten hmyz vyhledává,“ popsal jeden z účastníků výzkumu Jiří Křen.
Bezobratlí jsou důležití například proto, že pomáhají rozkládat mrtvou hmotu a urychlují tak půdotvorné procesy, nebo také tím, že opylovávají rostliny, včetně těch zemědělských, jejichž produkci tak mohou zvýšit.
„Ekologové mají velký zájem provádět na výsypkách svou činnost, a my jim to ochotně umožňujeme. Naše rekultivace se pro ně stávají laboratořemi pod širým nebem,“ uvedla mluvčí společnosti Sev.en Energy Eva Maříková.