Energetická krize má dopad prakticky na všechna odvětví německé ekonomiky. Zhruba 82 procent z 24 000 dotázaných podniků totiž vidí ceny energií a surovin jako podnikatelské riziko, zjistil výzkum Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK). Obavy o svou existenci tak má v Německu nejvíce firem od roku 1985, kdy začala komora vést záznamy.

Pouze osm procent oslovených firem očekávalo zlepšení situace pro své podnikání, což je nejméně za dobu sledování.

„I v době koronaviru a krize na finančních trzích bylo procento optimistů více než deset procent,“ uvedl šéf DIHK Martin Wansleben. V první polovině roku přispělo k dobré náladě zrušení pandemických uzávěr. „Tyto růstové impulsy ale už měsíce pohlcuje krize cen energií, inflace a špatný stav globální ekonomiky,“ řekl Wanleben. Německou ekonomiku podle něj čeká nejen tuhá zima, ale i těžký rok. „Podniky se obávají, že to nejhorší teprve přijde,“ dodal.

Osm větrných turbín musí ustoupit uhlí

Více než polovina společností očekává, že jejich podnikání zaznamená v příštích 12 měsících pokles, uvedla DIHK. Komora potvrdila svou jarní prognózu růstu německé ekonomiky, podle které letos hospodářství vzroste o 1,2 procenta, zatímco v příštím roce zaznamená pokles. Ten komora odhaduje na tři procenta. Nejnovější prognóza německé vlády počítá na letošní rok s růstem o 1,4 procenta, na příští rok pak s poklesem o 0,4 procenta.

Jiný průzkum DIHK zjistil, že každá dvanáctá průmyslová firma v Německu zvažuje přesun výroby do zahraničí. Snížit kvůli vysokým cenám produkci chce podle něj 17 procent německých podniků.