Drápela: EU si podkopává svou ekonomiku

Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela. Foto: TSČR

To, jak se dnes kouká na uhlí, není objektivní. Evropská unie se opět snaží být papežštější než papež a tím si podkopává i celou ekonomiku. Ostatní státy mimo Evropu zdaleka tak přísnou politiku nemají, řekl v rozhovoru pro E15 nový předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

„Veřejné mínění je ovlivněno jak iracionální politikou Evropské unie, tak plynárenskou lobby. Je sice pravda, že pálení plynu je z pohledu oxidu uhličitého asi o 60 procent čistější, ale to se bavíme o pálení paliva. U plynu pak existují další emise při jeho těžbě a zároveň vznikají velké ztráty při jeho transferu do místa spotřeby. Nesmíme ale zapomínat ani na to, že spalováním plynu vznikají i oxidy dusíku, které jsou škodlivé pro zdraví. Uhelné elektrárny navíc už jednou prošly výraznou ekologizací, když v roce 1996 začaly odsiřovat kvůli tehdejším limitům. Pro životní prostředí to byl tehdy výrazný skok vpřed, který dával smysl. I dnes jsem celkově pro moderní technologie a nové cesty v energetice, ale ten přechod na ně musí být přirozený, bez dotací a iracionálního politického tlaku na klasickou energetiku,“ vysvětlil Drápela.

Čtěte také:
Situace v teplárenství je velmi vážná
Uhelné elektrárny přispěly k rozvoji Československa

Ten upozornil také na to, že ekologický tlak se soustředí jen na elektrárny a teplárny. „Největším znečišťovatelem je přece doprava. Tu nikdo zdražovat nebude. Málokdo mluví také o tom, že lokální topeniště na uhlí vyprodukují až desettisíckrát více škodlivin na jednotku produkované energie než teplárny,“ řekl Drápela, který současně varoval před plynařskou lobby. „Plynové kotle jsou samozřejmě ekologičtější, ale plyn je mnohem dražší palivo, a ne každý si ho proto může dovolit. Nehledě na to, že s vyšší spotřebou plynu budeme zase mnohem závislejší na Rusku a každá geopolitická roztržka se nás dotkne mnohem více, než kdybychom spalovali naše uhlí,“ zdůraznil.

Teplárny budou žádat o výjimky

Nové přísnější unijní limity na emise oxidů síry, které mají platit od roku 2021, představují podle Drápely velký problém. Investice se prý vyšplhají do desítek miliard korun.

První odsíření už proběhlo a bylo úspěšné. Teď má ale dojít k dalšímu dramatickému zpřísnění limitů a s tím už souhlasit nemůžeme. Nikdo například nedomyslel to, že těch firem, které dokážou zmodernizovat kotle, je v Evropě maximálně pět. To znamená, že když mají teplárny investici provést v omezeném čase a zároveň zde máme jen několik málo firem, náklady na investici budou enormně vysoké. Evropská unie se opět snaží být papežštější než papež a tím si podkopává i celou ekonomiku. Ostatní státy mimo Evropu zdaleka tak přísnou politiku nemají,“ uvedl Drápela, který zároveň vysvětli, že teplárny budou žádat o výjimky.

„Budeme usilovat o výjimky, protože si myslíme, že za celkovou sumu investic zkrátka nedostaneme adekvátní zlepšení životního prostředí,“ řekl Drápela s tím, že ještě větším rizikem je však politické ovlivňování ceny emisních povolenek Evropským parlamentem. „Pokud jejich cena nadále poroste stejným tempem jako dosud, skončí některé teplárny ještě dříve, než začnou platit zmíněné limity.“

Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj