Důlní měřiči sledují výšky bodů v dobývacím prostoru

Nivelační digitální přístroj DNA03. Foto: OKD

Kromě obvyklých úkolů souvisejících s bezpečností dolu, přípravou obfarávek, či samotnou výrobou se od konce šedesátých let minulého století měřiči na stonavské šachtě věnují monitorování poklesů výškových bodů i budov v jejím dobývacím prostoru. Celková délka nivelačních tahů se pohybuje okolo 140 kilometrů ročně, upozornil v rozhovoru pro Měsíčník Horník geodet Tomáš Matušík.

Kdo a kdy s tím začal a v jakých intervalech to sledujete?

První povrchové měřické přímky se měří podle dostupných informací od roku 1969, byly to většinou tehdy samozřejmě ještě zastavěné oblasti s předpokladem ovlivnění postupujícími ražbami a budoucími poruby. V současné době to provádíme dvakrát ročně – v období dubna až června a září až listopadu – a to na přibližně sedmdesáti kilometrech nivelačních tahů na jaře a dalších sedmdesáti kilometrech na podzim.

Proč se poklesy sledují, upravuje to báňská legislativa?

Poklesy se sledují na základě povolení hornické činnosti, které vydávají orgány státní báňské správy. Naše organizace je povinna kompenzovat vlastníkům důlní škody – a to se děje taky na základě vypočtených poklesů z nivelačních měření. Dalším důvodem pro sledování je to, že Důl ČSM, respektive jeho dobývací prostor Louky, sousedí s Polskem. Výsledky měření se využívají při jednání s tamními úřady a samosprávou.

Novým předsedou představenstva OKD je Sikora

A jak vypadají taková měření mimo Důl ČSM v praxi?

Jde o měření metodou geometrické nivelace ze středu. Měřickou skupinu tvoří měřič/geodet s nivelačním přístrojem a dva figuranti, každý s nivelační latí a podložkou, které se mimochodem říká žába. Jde o to přivést pomocí nivelačních tahů výšky z nepoddolovaného území na poddolované. V našem případě z neovlivněného bodu na železničním mostě v Chotěbuzi. Z něho je
měřen uzavřený hlavní okruh v podstatě trasou po obvodu dobývacího prostoru: Louky – hranice Česka s Polskem podél řeky Olše – pomocný závod Darkov –Stonava – ČSM-Jih – vlečka AWT – trať SŽDC směr Chotěbuz a zpět na výchozí bod. Z hlavního okruhu jsou měřeny další podrobné nivelační tahy a měřické přímky.

Kde máte výškové body a zasahují i ke státní hranici?

Body jsou osazeny na budovách v obcích Louky, Stonava i Albrechtice, na rodinných domech, úřadech, mostech, kostelích … Dále jsou na silnicích, hraničních znacích, měřických přímkách podél česko-polské hranice, spádových stupních řeky Olše, podél řeky Stonávky, na potrubích degazace ČSM směrem na 9. květen, Bludovickém přivaděči, vodovodu Stonava – Louky
i na železniční vlečce AWT mezi lokalitami ČSM-Sever a ČSM-Jih. Body aktuálně doplňujeme podle potřeby monitorování objektů nad dobývanými plochami. A ano, nacházejí se v těsné blízkosti státní hranice, dokonce propojujeme měření přes řeku Olši až na polskou stranu, kde navazují měřické přímky na naše. Předáváme si údaje s polskou stranou, výsledky měření a poklesů jsou podkladem pro jednání DMK (Dvoustranné mezivládní komise CZ/PL) a SPS (Stálé pracovní skupiny) Česka a Polska.

Máte konkrétní výsledky – v podobě poklesů objektů?

Výsledky měření kopírují aktivitu v dole, poklesy se se zpožděním promítají do poklesů na povrchu a po vydobytí porubu ještě několik let doznívají. Takový pokles může činit menší desítky centimetrů mezi dvěma měřeními, tedy za půlrok. A pokud v dané oblasti kopeme více bloků v jedné sloji nebo i postupně nad sebou, mohou být poklesy násobné a čas jejich doznívání
se úměrně zvětšuje. Tyto případy jsou samozřejmě mimo zastavěná území.

Urychlení technologických postupů nelze soudně nařídit

Řeší se situace s radnicemi, případně jinými institucemi?

Výsledky nivelačních měření zasíláme vždy po vyhodnocení jarních a podzimních měření na obecní úřady do Stonavy a Albrechtic a na magistrát do Karviné. Dále samozřejmě na OBÚ v Ostravě, Správu silnic MSK, Povodí Odry, AWT a další. Některá vybraná měření bývají k nahlédnutí na webu OKD. Případné spory vlastníků a institucí o projevech důlní činnosti již řeší odbor rekultivací a pozemků.

Kolik zaměstnanců má ODMG, co je nyní zaměstnává nejvíce?

Momentálně je nás sedm THZ – pět měřičů, geolog a hydrogeolog. Dále jeden operátor – kreslič a devět dělníků – figurantů. Nejvíce nás zaměstnává měřické a geologické zajišťování vedení ražeb. V poslední době, kdy v podstatě hned vedle jedoucího porubu razíme další přípravná díla, je to docela složité, důlní síť je neustále v pohybu, navyšuje se četnost polygonálních měření z neovlivněných oblastí. Víceméně denně se zaměřují profily a přímost rubání. S dobýváním v ohradníku severských
jam vyvstala nutnost měření pohybů ve vtažné jámě, výdušné jámě a ochozů 3. patra a další měření s vyšší četností podle Rozhodnutí OBÚ a příkazu závodního dolu ČSM. V neposlední řadě řešíme i úkoly v oblasti výhledu likvidace Dolu ČSM a naopak na základě aktuální událostí ve světě možného prodloužení těžby.