Doba čtení:1 m, 49 s
Německé ekologické organizace se odvolaly proti rozhodnutí Spolkového úřadu pro lodní dopravu a hydrografii (BSH), které povoluje dřívější obnovení výstavby plynovodu NordStream 2 v německých vodách. Toto nové povolení tak prozatím pozbývá platnosti, informovala agentura DPA.
NordStream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. BSH v pátek schválil okamžité pokračování výstavby plynovodu v německých vodách, zatímco dřívější povolení připouští pokračování výstavby až od konce května.
Čtěte také:
Německý politik zpochybnil dokončení Nord Stream 2
Trump podepsal zákon o sankcích kvůli Nord Stream 2
BSH potvrdil, že prostřednictvím elektronické pošty obdržel odvolání od ekologických organizaci DeutschenUmwelthilfe (DUH) a NaturschutzbundDeutschland (Nabu).
Projekt NordStream 2 potřebuje nové povolení mimo jiné proto, že v roce 2019 z výstavby plynovodu jeden švýcarský podnik kvůli hrozbě amerických sankcí stáhl své lodě, které měly povolení k práci i pro zimní měsíce. Projekt výstavby tak musel přejít na jiný typ lodí, na které se vztahuje nové povolení.
Podle ruské společnosti Gazprom, která je hlavním investorem projektu, je už plynovod z 94 procent hotov. Zbývá ještě položit zhruba 150 kilometrů potrubí ve dvou paralelních linkách, tedy 75 kilometrů na každou linku. Ze zbývající části potrubí připadá asi 30 kilometrů na německé vody a 120 kilometrů na dánské vody.
V Dánsku měla podle dřívějších informací začít výstavba zbývající části plynovodu minulý týden. Německý list Handelsblatt nicméně s odvoláním na mluvčího projektu uvedl, že práce začnou později.
Koncem roku 2019 se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech.
Americký prezident Donald Trump předloni v prosinci podepsal zákon, který umožňuje uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se zemním plynem.