Doba čtení:2 m, 47 s
„Podle mého názoru, a v tom se shoduji s Uhelnou komisí a současnou vládou, by se neměly hnědouhelné elektrárny odstavovat před tím, než se podaří spustit nízkoemisní zdroje, které je nahradí. A to nejen v celkové výrobě, ale hlavně v zajištění spotřeby v každém okamžiku. To je podle mě zajištění soběstačnosti a energetické bezpečnosti, o kterém se často mluví,“ napsal na serveru Neviditelný pes jaderný fyzik Vladimír Wagner.
V principu by sice mohly být podle něj uhelné zdroje nahrazeny zdroji plynovými, ty by však bylo potřeba nově vybudovat a zároveň se plyn musí dovážet a jeho cena a dostupnost bude určitě v následujících letech problémem.
Wagner upozorňuje, že bez ohledu na zmíněné argumenty dělají zelení aktivisté vše proto, aby se všechny uhelné zdroje co nejrychleji odstavily. „A postupují tak poté, kdy nás i jejich intenzivní úsilí zaměřené proti jaderné energetice přivedlo do situace, kdy nemáme za uhelné zdroje nízkoemisní náhradu. Bez ohledu na to, jaké to bude mít dopady na naši energetiku i celou společnost,“ napsal Wagner.
Problémy s dodávkou elektřiny hlavně v zimním bezvětrném období však podle odborníka nebudou jediné, ke kterým nás přivede odstavení uhelných elektráren. „Je třeba připomenout, že na uhlí je doposud závislá i celá řada tepláren i domácností. Pokud se uhelné elektrárny odstaví, může být pokles spotřeby uhlí takový, že se těžba v existujících dolech ekonomicky nevyplatí a ty se uzavřou,“ upozornil.
Wagner rovněž varoval před úskalím mohutného budování obnovitelných zdrojů. „Je to dáno tím, že v následujících letech začne většina evropských států trpět nedostatkem dostupného výkonu zvláště v zimním bezvětrném období, i chybějící celkovou roční výrobou elektřiny. Významnější přebytek v celoroční výrobě budou mít například Francie a Německo, které budou muset pokrýt chybějící výrobu u svých sousedů. Mezi těmito státy je však zásadní rozdíl. Německo bude mít obrovské přebytky větrné a solární elektřiny v době, kdy i jeho sousedé budou mít dost své elektřiny z větrných a fotovoltaických zdrojů. Všichni je totiž plánují budovat. Naopak v době zimní inverze bude i samotné Německo, stejně jako jeho sousedé, trpět nedostatkem potřebného výkonu,“ upozornil jaderný fyzik.
Pozastavil se rovněž nad tím, že stejnou strategii jako Německo volí i česká polostátní firma ČEZ. „Podle (hlavního ekonoma ČEZ) Pavla Řežábka je požadovaná soběstačnost v tom, že ČEZ bude za dotace vyrábět velké přebytky větrné a fotovoltaické elektřiny v době, kdy se i Německo bude potřebovat zbavit obrovských přebytků těchto zdrojů. Celková roční výroba pak sice může odpovídat roční potřebě, ale v době, kdy fouká a svítí, budou velké přebytky, ale v době, kdy je například inverze, bude výkon dramaticky chybět,“ upozornil Wagner, podle nějž existuje ještě jedno riziko takové strategie firmy ČEZ.
„Prozatím se předpokládá, že dotace do velkých fotovoltaik a větrníků budou pouze investiční. Může se však ukázat, že za ideálních podmínek vysoká produkce větrných a solárních v Německu dramaticky srazí cenu. Nejen ČEZ, ale i další firmy, které postavily velké fotovoltaické a větrné zdroje s využitím investičních dotací nebo bez nich, pak mohou začít tlačit na stát, aby jim dal i provozní dotace na cenu vyrobené elektřiny. Za ně se postaví i banky, které jim na ně daly úvěry,“ napsal.