Doba čtení:2 m, 6 s
Při výstavbě nových obnovitelných zdrojů energie, jako jsou například větrné elektrárny, je podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Třešňáka problematický i přístup lidí. Foto: wikipedia.org

Národní energeticko-klimatický plán bude Evropské komisi odeslán během září, ta pak poskytne Česku zpětnou vazbu. Do poloviny příštího roku se pak musí dokončit finální verze plánu. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti).

Návrhy národních plánů měly státy Evropské unie odeslat k posouzení Evropské komisi do konce června, Česko tento termín nestihlo. Vypracování plánu má na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí (MŽP).

Vládní koalice by měla zároveň do konce letošního roku představit novou Státní energetickou koncepci. Podle Třešňáka jsou materiály součástí balíku tří dokumentů, které by měly mít stejná východiska. Vedle koncepce a energeticko-klimatického plánu je to i Politika ochrany klimatu.

Pokrytci, kolaboranti a krvavé peníze

Klimaticko-energetický plán má především říct, jak přispějeme k cílům Evropské unie v oblasti obnovitelných zdrojů. Následně v té Státní energetické koncepci si chceme právě více rozpracovat, jaká budou konkrétní, třeba i legislativní opatření v oblasti energetiky, která urychlí výstavbu zdrojů, anebo je nějakým způsobem finančně podpoří,“ řekl Třešňák.

Plán má nastínit proměnu energetiky bez uhlí, jde o reálnost návrhů i jejich ekonomiku. MPO vypracovalo na jaře východiska aktualizace, které následně schválila vláda. Zároveň ustanovilo Platformu pro strategie v oblasti energetiky a klimatu a ve spolupráci s MŽP zadalo výzkumné skupině SEEPIA pod vedením ekonomů z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy modelování podkladových scénářů. Proces aktualizace plánu také obsahoval povinnou veřejnou konzultaci, která se uskutečnila na konci května.

„Solárníci“ v EU útočí na logiku i ekonomiku

Při výstavbě nových obnovitelných zdrojů energie, jako jsou například větrné elektrárny, je podle Třešňáka problematický i přístup lidí. „Referenda dneska v obcích často dopadají tak, že to skutečně lidé nechtějí. V tom já třeba spatřuji ten největší problém, protože na jednu stranu tu máme ceny energií a pak ten efekt ´nechci žádný zdroj na svém dvorku´,“ řekl. Výstavbu obnovitelných zdrojů energie by měly usnadnit takzvané akcelerační zóny, tedy oblasti, ve kterých by mělo být snazší postavit například větrnou elektrárnu. Prvek odporu místních podle Třešňáka ale zůstává.

Například tuto sobotu obyvatelé Josefova na Sokolovsku v referendu rozhodli, že nechtějí v katastru obce dvě větrné elektrárny. Větrníky odmítli přesto, že obec tak mohla získat příspěvky do rozpočtu a realizovat naplánované investice, na které jinak těžko získá finance.