Doba čtení:1 m, 35 s
Turecko zavádí clo na dovoz uhlí ve výši 15 dolarů za metrickou tunu (Mt). Opatření, které má za cíl omezit negativní dopady importu, se však netýká všech zemí.
Výjimka byla udělena mj. členům Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Z povinnosti platit dovozní clo byly vyjmuty například také Egypt, Čile, Srbsko nebo Jižní Korea. Turecko má v současnosti 10 uhelných elektráren, jejichž výkon je 6,78 GW, dalších 9 uhelných elektráren o výkonu 6,54 GW je nyní ve výstavbě, uvedl server oenergetice.cz.
Čtěte také:
Turecká elektrárna nás může přijít na miliardy
Chrání banky klima nebo své zisky?
Již v dubnu letošního roku se turecký prezident Erdogan vyjádřil, že chce podporovat využívání lokálních zdrojů uhlí a že on osobně je proti dovozu uhlí do Turecka. Erdogan si je vědom nižší kvality tureckého uhlí ve srovnání s dovozeným uhlím, přesto však hodlá podporovat využívání lokálních zdrojů. „Našim cílem je snížit závislost na dovozu a zajištění našich energetických potřeb prostřednictvím efektivnějšího využívání vlastních zdrojů jakými jsou uhlí, sluneční a větrná energie,“ prohlásil Erdogan.
V prvním čtvrtletí letošního roku bylo importováno do Turecka 7,5 milionů Mt energetického uhlí, což představuje nárůst o 13,2 procent oproti stejnému období minulého roku. Největším importérem uhlí do Turecka byla v prvním čtvrtletí roku 2016 Kolumbie, která dodala 1,13 milionů Mt uhlí. Druhým největším importérem uhlí bylo v tomto období Rusko s 0,9 miliony Mt energetického uhlí. Třetí příčku v pořadí importérů obsadila JAR, která dodala 0,61 milionů Mt. Podle údajů tureckého statistického úřadu (TUIK) importovalo Turecko v roce 2015 33,2 milionů Mt černého uhlí. Kromě energetického využití uhlí, dováží Turecko uhlí také pro výrobu oceli a na vytápění domácností.
Mohlo by vás zajímat:
Seznamte se s generací XPower
Uhlí vystřídala auta
Služební auto obra Koloděje