Doba čtení:1 m, 28 s
Celosvětové emise oxidu uhličitého v letošním roce stoupnou o 1,1 procenta v porovnání s rokem 2022. Hlavním tahounem tohoto nárůstu je Čína, Indie a letecká doprava. Největší pokles naopak zaznamenala Evropa, konkrétně o osm procent.
Podle agentury AP to vyplývá ze zveřejněné studie mezinárodní iniciativy vědců Global Carbon Project, která mapuje globální uhlíkové emise.
Informace byla oznámena na klimatické konferenci COP28 v Dubaji. Podle iniciativy Global Carbon Project bude v roce 2023 do ovzduší vypuštěno 36,8 miliardy tun oxidu uhličitého, což je dvakrát více než před 40 lety.
Za globální oteplování může Pařížská dohoda
„Zjevně nejdeme správným směrem,“ uvedl autor studie Pierre Friedlingstein z Exeterské univerzity s tím, že v důsledku spalování fosilních paliv a výroby cementu letos uniká do atmosféry 1,17 milionu kilogramů oxidu uhličitého každou vteřinu.
Podle vědců se zdá nevyhnutelné, že se planeta oteplí o více než 1,5 stupně Celsia, což byl cíl stanovený Pařížskou klimatickou dohodou. Země by podle Friedlingsteina měly usilovat o to, aby udržely při životě cíl oteplení o dva stupně.
Hlavním tahounem tohoto nárůstu je Čína, Indie a letecká doprava. Emise v Číně se oproti loňsku zvýšily o 458 milionů tun, v Indii o 233 milionů tun a emise z letecké dopravy o 145 milionů tun.
Mimo Indii a Čínu se emise naopak snížily, celkově o 419 milionů tun. Největší pokles zaznamenala Evropa, a to o 205 milionů tun, tedy o osm procent. Spojené státy snížily emise o 154 milionů tun, přičemž pokles zde byl viditelný hlavně u uhlí. Emise z ropy a zemního plynu naopak mírně vzrostly.