Experti varují před ztrátou energetické bezpečnosti

Nepravidelná produkce z obnovitelných zdrojů energie závisejících na klimatických podmínkách se míjí s vrcholy poptávky spotřebitelů v nejexponovanějších chladných měsících roku. Foto: pixabay.com

Odklon od uhlí již v roce 2033, jak požadují někteří ministři, tedy o 5 let dříve, než doporučila Uhelná komise, by byl podle odborníků z Think-tanku Realistická energetika a ekologie velkým hazardem s energetickou bezpečností a soběstačností České republiky. V té době totiž nebudeme mít čím uhlí nahradit.

Problémy by nastaly zejména v zimních měsících. Nepravidelná produkce z obnovitelných zdrojů energie (OZE) závisejících na klimatických podmínkách se totiž míjí s vrcholy poptávky spotřebitelů v nejexponovanějších chladných měsících roku.

Čtěte také:
Rakousko a Německo jsou laboratoře ekoprůšvihu
Němci směřují k energetické závislosti

Členové think-tanku s využitím dat z listopadu 2020 namodelovali situaci v listopadu 2034, kdy už by měly být předčasně odstaveny zdroje závislé na fosilních palivech. Model zahrnuje ambiciózní představy Komory obnovitelných zdrojů prezentované v Uhelné komisi, jež předpokládají navýšení instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie až na 15 800 MW. Dle výpočtů expertů by v tomto modelovém případě bylo možné z OZE pokrýt spotřebu elektrické energie jen po několik hodin, a to pouhé dva dny z celého měsíce. Po odstavení stabilních turbínových zdrojů by tak bez efektivní náhrady nebylo možné tyto propady produkce elektřiny kompenzovat, napsaly Hospodářské noviny.

Vědci se shodují také v tom, že nedává smysl nahrazovat uhlí zemním plynem. Použití zemního plynu se zahrnutím ztrát při těžbě a dálkové dopravě má totiž srovnatelné emise ekvivalentu CO2 jako hnědé uhlí spalované v elektrárnách v místě těžby. Rovněž neexistují velká bateriová úložiště pro skladování přebytků z OZE a jejich využití pro zásobování elektřinou. Slouží jen ke stabilizaci frekvence, než naběhnou stabilní zdroje.

Strategie přechodu na OZE podle Think-tanku také pomíjí fakt, že suroviny pro ně ovládá z většiny Čína a v případě plynu Rusko. OZE nejsou zdaleka čisté zdroje, protože se ideologicky záměrně vynechává povinnost provádět hodnocení vlivů za celý životní cyklus OZE. Studie už prokázaly devastující vliv, jejž mají OZE od své výroby až po skončení životnosti s problematickou recyklací.

Vědci upozorňují, že vláda se zatím nedobrala rozhodnutí ani o náhradě zastarávajících bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Reálně se tak nedočkáme náhrady či dalších nových bloků před rokem 2040. V tomto období asi skončí životnost všech čtyř jaderných bloků v Dukovanech a řada uhelných. Kumulativně má skončit kolem let 2038–2040 zhruba 45 % současné instalované kapacity elektrických zdrojů včetně OZE.

Bude-li realizována Státní energetická koncepce, i dohodnutý termín ukončení energetického využívání uhlí v roce 2038 bude podle odborníků velkou výzvou.

„Proto vyzýváme odpovědné politiky, aby v kontextu tlaku na uzavírání klíčových uhelných kapacit respektovali doporučení odborníků z vládní Uhelné komise o konci využití uhlí s nezbytným předchozím splněním doprovodných podmínek. A aby rovněž v souladu s platnou Státní energetickou koncepcí bezodkladně přijali rozhodnutí zachovat, případně i posílit jadernou energetiku jako jediné známé stabilní, funkční, dlouhodobé a finančně efektivní zajištění nejen energetické, ale i celkové ekonomické bezpečnosti, prosperity průmyslu a všech obyvatel České republiky,“ uvedl tiskový mluvčí spolku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný.

Celý text zde