Firmy dostanou tři čtvrtě miliardy na drahé povolenky

Pokud náklady na elektřinu průmyslovým subjektům vzrostou vlivem rostoucí ceny povolenek na emise skleníkových plynů do té míry, že jejich provoz bude na území členského státu EU nevýhodný, hrozí riziko, že se výroba se přesune do zemí, které na snižování emisí nekladou takový důraz. Foto: imagio.cz

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce průmyslovým podnikům kompenzovat emisní povolenky za loňský rok částkou 776 milionů korun. Cílem je mimo jiné zajištění konkurenceschopnosti podniků a zamezení jejich přesunu do zemí s nižšími provozními náklady, tedy do zemí kladoucích menší důraz na snižování emisí.

Částka na kompenzace emisních povolenek se uvolňuje každoročně, kabinet bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) za rok 2020 vyčlenil kompenzace zhruba 3,7 miliardy korun, náklady byly nakonec zhruba třetinové.

Účelem vyplácení finančních kompenzací průmyslovým subjektům v odvětvích, která jsou energeticky náročná, je předejít riziku takzvaného úniku uhlíku. „Toto riziko se může projevit v některých odvětvích výroby, pokud náklady na elektřinu průmyslovým subjektům vzrostou vlivem rostoucí ceny povolenek na emise skleníkových plynů do té míry, že jejich provoz bude na území členského státu EU ukončen a výroba se přesune do zemí s nižšími provozními náklady, tedy do zemí kladoucích menší důraz na snižování emisí. V důsledku tohoto vývoje pak dojde ke zvýšení globálních emisí skleníkových plynů,“ uvedlo MŽP v předkládací zprávě.

Vláda zřejmě zruší poplatek za zelené zdroje

MŽP pro rok 2021 navrhlo vydat 776 milionů korun, což je částka odpovídající součtu předpokládaných nároků dotčených podniků, která byla vypočtena za použití provozních údajů vykázaných za rok 2021 těmito provozovateli. Kompenzace za loňský rok se vyplácí z letošního rozpočtu. Peníze na zajištění úhrady kompenzací budou hrazeny z rozpočtu kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu.

MŽP v podkladech pro vládu uvedlo, že v loňském roce rostla ceny elektřiny výrazněji než cena povolenky. Cenu elektřiny podle něj ovlivnily jiné faktory, především výrazné zdražení zemního plynu. „Dopad zvýšení cen plynu na cenu elektřiny je devětkrát vyšší než dopad zvýšení ceny uhlíku,“ uvedlo ministerstvo v hodnocení dopadů regulace RIA. Cena vzrostla také kvůli vyšší poptávce po povolenkách mimo jiné v důsledku zvýšení hospodářské aktivity po pandemii covidu-19 a kvůli očekáváním spojeným s ambicemi v oblasti klimatu do roku 2030, dodal resort.

Evropa se vrací k uhlí

S emisemi se v EU obchoduje prostřednictvím systému ETS, což je hlavní nástroj pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

V současné době se cena emisních povolenek pohybuje nad 80 eury za tunu. Na maximu více než 98 eur se ocitla v únoru, na začátku pandemie covidu-19 zhruba před dvěma lety činila asi 15 eur za tunu.