
Nikde na světě nenajdete region, který by měl takový přínos pro hornictví, hutnictví a související obory jako Krušné hory. Těmito slovy představil Michal Urban na litvínovském zámku Valdštejnů titul s názvem Horní města Krušných hor – Ústecký kraj. Unikátní knihu, která mapuje historii rudného dolování ve 13 historických městech kraje.
Zní to až neuvěřitelně, ale bohatě ilustrovaná publikace to říká dost jasně: Nikde na světě není region, kde by na tak relativně malém prostoru vzniklo v souvislosti s hornictvím tolik privilegovaných horních měst jako právě v Krušných horách. Od 12. do 17. století se jich zde postupně vyvinulo přes 50, z toho více než 20 na české straně.
„To je fenomén, který nemá obdobu a který je i jedním z významných argumentů pro zápis Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO,“ zdůraznil Michal Urban.
Čtěte také.
Z měsíční krajiny do rozkvetlého parku
Nejpodivnější park na světě si místní zamilovali
Na slavnostní akci, kterou letos na jaře uspořádal Českojiřetínský spolek ve spolupráci s Montanregionem Krušnohoří a městem Litvínov, dorazili i další členové autorského kolektivu, většinou nadšenci pro historii rudného dolování. Přijel Pavel Chaloupka z mikulovské štoly Lehnschafter, Ivan Cáder z měděnecké štoly Země zaslíbená a Jiří Crkal z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. Kvůli zdravotní indispozici nedorazil Michal Soukup, ředitel Oblastního muzea v Mostě.
Slavnostní náladu dotvářela kapela Pichlovanka v historických hornických uniformách, která vítala přicházející hosty již na nádvoří litvínovského zámku. Mezi oficiálními hosty nechyběla radní pro kulturu Ústeckého kraje Jitka Sachetová, která na slavnostní akci zastupovala hejtmana Oldřicha Bubeníčka. Vedle zástupců horních měst, o kterých kniha pojednává, se zúčastnili i starostové, kteří s Českojiřetínským spolkem spolupracují například na projektu Moldavské železnice.
Součástí křtu byla také přednáška, která přítomné seznámila nejen s obsahem knihy, ale také s mnoha dalšími, možná až netušenými zajímavostmi kolem horních měst v Krušných horách. Že tato města pozvedla k rozmachu právě těžba, na to byste asi přišli. Že však některá z nich mají nápadně podobný půdorys, to by napadlo málokoho. Michal Urban dále upozornil například na to, že u kolébky báňských aktivit v ústecké části Krušnohoří stála řada významných šlechtických rodů.
„V nejstarším období to byli například Hrabišicové, Koldicové nebo Šumburkové. Nejslavnější období krušnohorského hornictví a rozvoje měst v 16. století je poté neodmyslitelně spjato s aktivitami pánů z Veitmile, hraběcího rodu Šliků a zejména Lobkowiczů. Ti například na Cínovci báňsky podnikali až do druhé světové války,“ řekl autor knihy.
Samotný slavnostní akt měl stylové regionální a také symbolické kulisy. Zatímco bestsellery se polévají šampaňským, Michal Urban se svými spolupracovníky použili vodu z nedaleké flájské přehrady. Tedy z unikátní nádrže, která díky své mimořádné konstrukci patří mezi kulturní památky České republiky. Třeba to autorům knihy přinese štěstí v úsilí dostat lokalitu na seznam UNESCO.
Žijeme v době, která nepřeje nejen těžbě uhlí, ale obecně těžbě čehokoliv. Jediné, co v nás v souvislosti s dolováním snad může vzbudit hrdost, je pohled do historie. Je dobře, že součástí křtu v Litvínově byl i program pro studenty litvínovského Gymnázia T.G. Masaryka a Scholy Humanitas. Díky němu mohl Michal Urban přiblížit fenomén krušnohorského hornictví i mladé generaci. Pokud budou tyto aktivity pokračovat, region získá jednu jistotu. Ať už bude v budoucnu vypadat jakkoliv, někdejší sláva hornictví po obou stranách česko-saské hranice neupadne v zapomnění.
Mohlo by vás zajímat:
Na výsypce dnes přistávají letadla
Dříve měsíční krajina, dnes poklad přírody
Z dolu ve Virginii udělali golfové hřiště