Doba čtení:2 m, 51 s
Německo chtělo ve skutečnosti postupně ukončit výrobu elektřiny z uhlí. Stal se však pravý opak: V předchozím roce spotřeba uhlí výrazně vzrostla. A jedna společnost na tom výrazně vydělala: švýcarská komoditní skupina Glencore.
Přes všechny záměry přejít na zdroje energie šetrnější ke klimatu je uhlí stále nejdůležitějším zdrojem energie pro výrobu elektřiny v Německu. V loňském roce pocházelo z uhelných elektráren 33,3 procenta německé elektřiny, asi o 10 procent více než v roce předchozím, napsal server msn.com.
Důvodem obratu ve prospěch uhlí byl na jedné straně nižší výkon zbývajících jaderných elektráren, které dodávaly jen o polovinu méně elektřiny. Důvodem je skutečnost, že Německo do konce roku 2021 odstavilo tři ze šesti dosud provozovaných jaderných elektráren. Poslední tři byly odstaveny letos v dubnu.
Zadruhé klesla výroba elektřiny z plynových elektráren – protože plyn se stal kvůli válce mezi Ruskem a Ukrajinou nedostatkovým a drahým zbožím. Německo část těchto ztrát nahradilo větším množstvím elektřiny z uhelných elektráren. Z toho 60 procent pochází z hnědého uhlí, které se těží přímo v Německu.
V Německu chystají rozvodnou síť pro vodík
Zbylých 40 procent uhlí potřebného k výrobě elektřiny tvoří černé uhlí. Tradičně se dováželo z Ruska. Evropská unie však v průběhu války na Ukrajině uvalila na Rusko sankce, aby oslabila ruskou ekonomiku. Ty se týkají i uhlí: od poloviny roku 2022 je dovoz z Ruska do EU zakázán.
Německo muselo sáhnout po jiných zdrojích, aby uspokojilo poptávku, a stále více dováží uhlí z Kolumbie. V loňském roce to bylo 5,8 milionu tun – tedy dobrý trojnásobek oproti předchozímu roku. Dovoz z Kolumbie vzrostl více než dovoz z jiných zemí, jako jsou USA nebo Austrálie.
A právě zde vstupuje do hry společnost Glencore. Tato švýcarská společnost vlastní od počátku roku 2022 obrovský uhelný důl v severní Kolumbii: důl El Cerrejón je jedním z největších na světě. Tisíce zaměstnanců zde již desítky let těží uhlí – především na vývoz.
Glencore původně vlastnil po 33,3 procenta dolu společně s dalšími dvěma těžebními skupinami Anglo American a BHP. V polovině roku 2021 pak společnost Glencore oznámila, že převezme podíly dalších dvou společností za celkovou částku 588 milionů dolarů. Obchod byl dokončen na začátku roku 2022.
Německo hlásí problém. Využije to Česko?
Načasování bylo perfektní. Společnost Glencore těžila z narušení energetického trhu způsobeného válkou mezi Ruskem a Ukrajinou. Cena černého uhlí okamžitě po vypuknutí války vystřelila na více než 400 dolarů za tunu. Protože nejen Německo, ale i některé další země, jako například Indie a Čína, se při uspokojování svých rostoucích energetických potřeb stále více spoléhají na uhlí.
Cena mezitím klesla. Pohybuje se kolem 100 dolarů. Ve srovnání s předchozími lety je to však stále poměrně hodně. Díky vysokým cenám uhlí se převzetí společnosti Glencore v krátké době vyplatilo. Původně skupina očekávala, že se tak stane až téměř dva roky po dokončení transakce.
Stávající koncese na těžbu uhlí v Cerrejónu platí do roku 2034. Poté se vrátí do rukou kolumbijské vlády.
Kromě Kolumbie má Glencore uhelné doly také v Jihoafrické republice a Austrálii. V rámci celé skupiny plánuje společnost v letošním roce udržet produkci uhlí zhruba na stejné úrovni. Glencore plánuje v blízké budoucnosti uzavřít tři uhelné doly a nejméně šest dalších do konce roku 2035, uvedla mluvčí.