Doba čtení:2 m, 3 s
Přední evropské ropné a plynárenské firmy podle Greenpeace klamou veřejnost a snaží se vytvářet dojem ekologických společností. V českém prostředí je prý příkladem společnost ČEZ. Polostátní energetický gigant se brání.
Komunikaci 12 evropských společností označují Greenpeace za takzvaný greenwashing, tedy za snahu vytvářet dojem zodpovědného a ekologického podniku prostřednictvím dezinformací.
Analýza podle nich ukazuje, že v roce 2022 šlo z investic 12 společností do zelené energie 7,3 procenta, tedy 6,57 miliardy eur (asi 159 miliard Kč). Zbývajících 92,7 procenta, tedy 81,52 miliardy eur (kolem dvou bilionů Kč), směřovalo do fosilního byznysu a v některých případech podporovalo jeho expanzi. Analýza se zabývala výročními zprávami za rok 2022 společností Shell, TotalEnergies, BP, Equinor, Eni, Repsol, OMV, PKN Orlen, MOL, Wintershall Dea, Petrol Group a Ina Group.
„Analýza výročních zpráv největších světových fosilních společností ukazuje, nakolik je běžnou strategií těchto společností greenwashing. V českém prostředí můžeme sledovat něco podobného na příkladu energetického gigantu, skupiny ČEZ, která o sobě setrvale hovoří jako o Čisté Energii Zítřka, ve skutečnosti ale usiluje o prodloužení těžby uhlí minimálně do roku 2035, a dokonce nevylučuje jeho těžbu ani v roce 2050. Místo, aby fosilní korporace skutečně pomáhaly klimatickou krizi řešit, vystačí si s pouhým zeleným nátěrem,“ řekl Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně české pobočky Greenpeace.
Jde o klima, nebo o změnu režimu?
ČEZ kritiku odmítá
Podle mluvčího skupiny ČEZ Ladislava Kříže jde ze strany Greenpeace o slova bez obsahu. „Naši strategii Vize 2030 Čistá Energie Zítřka jsme postavili na velmi konkrétních, veřejně deklarovaných cílech v oblastech ochrany životního prostředí, sociálních vztahů a transparentního řízení firmy v souladu s mezinárodně uznávanými standardy a metrikami právě proto, aby byly pod drobnohledem nejen externích ratingových agentur a akcionářů, ale i široké veřejnosti,“ řekl Kříž ČTK. Data jsou podle něj dostupná na webu ČEZ.
Ohledně těžby uhlí je podle Kříže situace jiná, než uvádí Greenpeace. „Prodloužení hornické činnosti je administrativní krok, neznamená samotnou těžbu. Navíc je tento krok nezbytný i pro postupné útlumové práce. Válka na Ukrajině a energetické krize s tím spojená však ukazuje, že z pohledu energetické bezpečnosti musíme být připraveni na všechny varianty, protože jakmile jednou hornická činnost ustane, je velmi těžké ji znovu obnovit. Respektujeme vládní prohlášení s koncem těžby uhlí v roce 2033,“ řekl.