Holandské jaderné plány dráždí zastánce OZE

Nejsilnější strana VVD premiéra Marka Rutteho podporuje výstavbu až deseti nových jaderných elektráren. Je také přesvědčena, že cílů v oblasti klimatu do roku 2050 nemůže být dosaženo bez jaderné energie. Foto: wikipedia.org

Studie o možnostech využití jaderné energie v energetickém mixu Nizozemska do r. 2040 rozbouřila energetické vody. Závěry studie totiž vyznívají jednoznačně kladně, jaderná energie je bezpečná, bez emisí a v rozporu s dřívějšími zkušenostmi také není dražší než energie větrná nebo sluneční.

Nizozemský ministr hospodářství Wiebes minulý měsíc představil v parlamentu novou studii, kterou vypracovala nezávislá poradenská společnost Enco. Studie mapuje možnosti i limity pro jadernou energii do roku 2040 s cílem vyhodnotit, zda jaderná energie může hrát v nizozemském energetickém mixu významnější roli. Zpráva ve svých závěrech mj. uvádí, že jaderná energie není dražší než větrná a solární energie. Je také nejbezpečnější způsob výroby elektřiny, napsal server kurzy.cz.

Čtěte také:
Stabilita výroby z OZE je iluze
Češi žádají energetickou soběstačnost

Výstavba nových jaderných elektráren má aktuálně v Nizozemsku podporu parlamentní většiny. Nejsilnější strana VVD premiéra Rutteho podporuje výstavbu až deseti nových jaderných elektráren. Je také přesvědčena, že cílů v oblasti klimatu do roku 2050 nemůže být dosaženo bez jaderné energie. Z dlouhodobého hlediska se tak nyní jaderná energie stává v Nizozemsku reálnou alternativou.

Zelení lobbisté se zlobí

Jaderné plány pořádně podráždily zastánce obnovitelných zdrojů energie. Ti se začali ihned ozývat. Podle Nizozemské agentury pro posuzování vlivů na životní prostředí, která je hlavní vládní agenturou pro otázky politiky v oblasti klimatu, jsou prý investiční náklady, které společnost Enco předpokládá pro solární a větrnou energii pro rok 2040, vyšší než v současnosti, a tyto náklady naopak klesají. Dále sluneční a větrná energie budou mít v případě příznivých povětrnostních a slunečních podmínek přednost – jaderné elektrárny tak nebudou moci pracovat na plný výkon, čímž se stanou příliš nákladné.

K diametrálně odlišným závěrům než Enco dospěl také Fraunhoferův institut pro solární energii. Výroba jedné kilowatthodiny z jádra prý totiž vyjde na 34 centů (9,2 koruny), pokud se počítá i s náklady na demontáž elektrárny a dočasné i trvalé uskladnění vyhořelého paliva. Elektřina z uhelných zdrojů vyjde na 27 centů, solární a větrné zdroje jsou pod devíti centy (2,4 koruny).

Ve světle těchto čísel se jeví ještě o dost podivnější, že se v Česku každoročně vyplácí desítky miliard korun na podpoře majitelům solárních elektráren.