Horní zákon: Havlíčka převálcoval Babiš

Premíér ministrovi vedl ruku při přípravě novely horního zákona. Foto: koláž iUHLI

Novelou Horního zákona se po změnách bude zabývat vláda. I pod taktovkou nového ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka ji nadále provázejí nejasnosti.

Krátce po svém nástupu do funkce se ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček sešel se zástupci těžebních firem. Výsledkem jednání bylo, že zůstane zachováno pětileté moratorium na zvyšování poplatků za vydobyté nerosty, jehož zrušení chtěl předseda vlády Andrej Babiš. To má vypršet za přibližně dva a půl roku. Výměnou za to převedou těžební firmy své prostředky na sanace a rekultivace z analytických na vázané účty do roku 2023, respektive 2025.

Čtěte také:
Babišovské něco za něco
Novela Horního zákona může způsobit krachy firem

Na dnešním jednání však vláda projedná znění novely, které firmám těžícím neenergetické nerosty ukládá povinnost převodu prostředků do roku 2025, ale společnosti, těžící energetické suroviny, tedy uhlí, by musely finanční prostředky na vázané účty vložit již v roce 2022. Proč k tomu došlo, není jasné. O vysvětlení nové situace portál iUHLI.cz požádal ministra průmyslu Karla Havlíčka: „Při společném jednání pana ministra se zástupci zaměstnavatelských svazů byl předběžně domluven termín dotvoření rezerv v podobě hotovosti do konce roku 2023 u organizací provádějící těžbu energetických surovin. Po jednání pana ministra s předsedou vlády byl termín upraven, a to do 30. června 2022,“uvedlo za ministra tiskové oddělení a dodalo: „Zda těžaři souhlasí s tímto návrhem, nám není známo, ale vzhledem k jejich celkovému postoji k připravovanému návrhu novely horního zákona, je to málo pravděpodobné.“

Jasné však je, že tento návrh rozděluje dosud jednotně vystupující těžební společnosti na dvě skupiny. Pro tu první, která zahrnuje, jež zahrnuje především střední a menší těžaře dobývající neenergetické suroviny, dohoda s ministrem platí. Pro skupinu představovanou uhelnými firmami naopak neplatí. Přesto se v případě zrychleného převodu prostředků na sanace a rekultivace na vázané účty přímo obávají existenčních problémů zejména u menších firem a u prakticky všech firem zhoršení cash-flow.

„Pro velké firmy to nemusí být problém. Ale třeba pro kamenolom se dvěma zaměstnanci to nebude tak jednoduchá záležitost vyvést najednou peníze z firmy na vázaný účet. Musí to udělat na úkor investic nebo externích finančních zdrojů,“ řekl převodu peněz na vázané účty předseda Těžební unie Pavel Fiala. Podle něj tak pro některé malé firmy může být novela smrtící.

„Je to zátěž z hlediska cash-flow společnosti, bude to znamenat omezení či odsunutí investic. Přinese to také náklady spojené s úhradou úroků při čerpání úvěrů na pokrytí provozních potřeb společnosti,“souhlasí i výrobně-technický ředitel společnosti Kámen a písek Český Krumlov Otakar Veselý mladší. „Bude docházet k omezování investic na úkor stabilizace společnosti tak, aby obstála v konkurenčním prostředí,“ vidí situaci stejně také jednatel Lomů Mořina, Radim Lex.

Pokud dnes Vláda na svém jednání novelu schválí, bude se jí dále zabývat poslanecká sněmovna a senát, konečné slovo pak bude mít prezident.

Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj