Horní zákon postoupil do dalšího kola

Na návrh zpravodaje zákona Leo Luzara se lhůta na opětovné projednání předlohy prodloužila o 20 dnů. Foto: Leo Luzar

Po více než roce prošla novela Horního zákona prvním čtením ve sněmovně. Nad jeho současnou podobnou se vznáší stín podezření z diskriminačního přístupu.

Poslanci dnes projednali novelu Horního zákona, která se na pořad hlasování dostala po více než roce. Normu poslali do dalšího legislativního kola. Na návrh zpravodaje zákona Leo Luzara (KSČM) se lhůta na opětovné projednání předlohy prodloužila o 20 dnů, aby na ni měli dostatek času i v nově pověřených výborech.

Čtěte také:
Expert: Ovzduší nejvíce škodí rodinné domy
Letecké dopravy se boj proti CO2 netýká?

Novela obsahuje dodržení aktuálního moratoria na zvyšování poplatků za vydobyté nerosty. O něj byl v loňském roce mezi vládou a poslanci spor, protože vláda chtěla ukončit moratorium dříve a porušit tak svůj slib a k tomu ještě stabilitu tržního prostředí. „Moratorium vzniklo kvůli stabilitě prostředí. Jsem rád, že se nic nemění na tom, že moratorium doběhne tak, jak má. Hrozily by nám jinak s velkou pravděpodobností arbitráže od velkých firem,“ připomněl ve svém vystoupení zpravodaj zákona Luzar. Znamená to, že současné poplatky budou platit do roku 2021, pak se již budou určovat každý rok podle vývoje cen na trhu.

„Osobně si myslím, že zvýšení odvodů za vydobytý nerost je poměrně nebezpečné. Ne snad proto, že by to mělo znamenat porušení stability sektoru těžebních firem, ale zejména proto, že to může mít významné dopady na občany, na spotřebitele, zejména spotřebitele energie a tepla,“ připomněl ovšem možné důsledky jakéhokoli zvyšování plateb za vydobyté nerosty poslanec Jan Zahradník (ODS).

Dalším jablkem sváru v zákoně byl v průběhu loňska povinný převod povinných prostředků, které má každá těžební firma na rekultivace z analytických na vázané účty od roku 2025, respektive roku 2022. Například poslankyně Hana Aulická Jirovcová (KSČM) ovšem ve svém vystoupení avizovala pozměňovací návrh s termínem roku 2030. Vedou ji k tomu obavy z toho, že těžební firmy sníží svoji podporu obcím a dalším subjektům ve svém okolí.

„Těžební společnosti každoročně vynakládají na podporu regionů, v nichž podnikají, stamiliony korun, ne-li více. Finančně podporují města a obce, vzdělání a sport, sociální projekty a pomáhají řešit mnohé problémy. Toto můžu potvrdit už jenom z toho aspektu, že jsem od roku 2002 zastupitelkou města Mostu. A ta finanční podpora těch těžebních společností je jednou opravdu velkou pomocí především právě u té pomoci vzdělávání, v sociální oblasti anebo i zdravotnictví, ve velké míře třeba pomáhá podporovat i hospic v Mostě,“ vysvětlila svůj postoj.

Podle vystoupení vícero poslanců se okolo tohoto bodu dá očekávat další diskuze. Poslanci se také opakovaně ujišťovali, že zákon by v žádném případě neměl působit retroaktivně.

Ministr hospodářství Karel Havlíček reagoval na obavy poslanců ve svém vystoupení. „Převod na vázaný účet do roku 2022 se týká dvou těžařů uhlí a tří těžařů ropy a plynu,“ řekl ministr. Pro ostatní firmy platí povinnost od roku 2025. Důvodem k převodu peněz na vázané účty je podle vlády snaha předejít situacím, kdy bude muset stát platit sanaci místo majitele. Podle ministra s tím menší firmy nemají problém. Vystoupení poslanců to však úplně nepotvrzovala, Leo Luzar přímo řekl, že on má signály opačné.

„Pokud tam něco takového je, tak si myslím, že to je ustanovení, které potenciálně má diskriminační charakter, pokud bylo řečeno všem do roku 2025 a pro některé se toto období zkracuje o tři roky,“ komentoval Marek Benda (ODS) rozdílný termín pro převod prostředků na sanace a rekultivace.

Horní zákon nyní budou probírat celkem čtyři sněmovní výbory. Garantem je Hospodářský výbor, dále půjde předloha do Výboru pro životní prostředí, Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a také do Ústavně právního výboru. Jeho členem je právě poslanec Benda.

Mohlo by vás zajímat:
Ze starého lomu je špičkové golfové hřiště
VIDEO: Jezero Most napuštěné za minutu
Po bagrech zůstaly mokřady a čistá voda