Horní zákon: Přijdou pozměňovací návrhy

„Poslanci si již uvědomují, že Horní zákon se týká například i těžby písků a dalších stavebních materiálů, ne jen uhlí,“ říká zpravodaj zákona Leo Luzar (KSČM). Foto: wikipedia.org Ervin Pospíšil

Již tři výbory sněmovny stihly otevřít projednávání novely Horního zákona. Tedy klíčové normy pro všechny firmy, které v tuzemsku něco těží.

„Očekávám, že se k Hornímu zákonu sejde celá řada pozměňovacích návrhů. Alespoň to kolegové poslanci avizují,“ konstatuje člen Hospodářského výboru a zpravodaj zákona Leo Luzar (KSČM). Zúčastnil se zasedání všech tří výborů, které se ve středu a ve čtvrtek zákonu věnovaly. Kromě Hospodářského výboru to byl ještě Ústavně právní a Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Podle jeho názoru je zřejmé, že se ve sněmovně změnilo vnímání této novely. „Původně byla přijímaná jako úzce profesní. Teď už se situace změnila, protože řada kolegů si uvědomila, jak široký dopad tento zákon má,“ popisuje Luzar vývoj kolem zákona, který prošel prvním čtením po roční přípravě.

Čtěte také:
Horní zákon: Havlíčka převálcoval Babiš
Novela Horního zákona může způsobit krachy firem

Projednávání ve výborech se zúčastnili i zástupci Těžební unie a Hospodářské komory. Právě proto, že zákon ovlivni všechny firmy, které v tuzemsku cokoli těží, a ne jen firmy dobývající uhlí, jak se mnohdy zúženě zákon chápe. Zvýšení poplatků za vydobyté nerosty a převod peněz na sanace a rekultivace na vázané účty, což je asi nejviditelnější část novely, se totiž může projevit i jinak, než vyšším výběrem do státního rozpočtu, nebo jistotou, že stát nebude rekultivace platit ze svého.

Někteří poslanci se obávají, že kvůli tomu dojde ke zdražení stavebních surovin, jako je písek, štěrk, vápenec, což se projeví v cenách staveb. Nebo také ve zdražení uhlí a tepla. „Myslím, že zvýšení odvodů za vydobytý nerost je poměrně nebezpečné. Ne snad proto, že by to mělo znamenat porušení stability sektoru těžebních firem, ale zejména proto, že to může mít významné dopady na občany, na spotřebitele, zejména spotřebitele energie a tepla,“ říká například dlouhodobě Jan Zahradník (ODS).

Firmy a profesní organizace varují i před tím, že povinný rychlý převod rekultivačních peněz na vázané účty ohrozí stabilitu menších a malých těžařů místního významu. To by mohlo vést k ukončení jejich činnosti. „Problémy těžařských firem by mohly ohrozit i důležité infrastrukturní stavby,“ varuje Leo Luzar.

Ač novelu zákona již měly na programu tři výbory sněmovny, neobjevily se zatím žádné zásadní výhrady k její podobě po prvním čtení ve sněmovně. Výbory jednání o novele nyní přerušily, aby poslanci mohli připravit své pozměňovací návrhy. Na jejich podání mají lhůtu do 23. března (pdf zde).  Horním zákonem zabývat se bude zabývat 19. února ještě Výbor pro životní prostředí.

Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj