Bez nových vedení bude v EU málo elektřiny

: Jak se budou lidé stavět k potřebě nových elektrických vedení? V Německu i v Česku se o vstřícnosti nedá mluvit. Foto: pixabay.com

Německo ani po 10 letech výstavby nemá dostatečně kapacitně propojený sever a jih. Kompletní „prodrátování“ mezinárodními elektrickými sítěmi přitom čeká celou Evropu. A čas se krátí.

Německo za roky výstavby větrných elektráren na severu země ještě nedokázalo posílit svoji síť ve směru sever – jih, aby dokázala skutečně využívat elektřinu vyráběnou na pobřeží přímo v Severním moři. Nyní se zdá, že bude potřeba vybudovat vysoce kapacitní rozvodné dítě i napříč Evropskou unií. A to již do roku 2040, respektive podstatně dříve.

Čtěte také:
Aktivisté obléhali německou elektrárnu Datteln 4
Aktivisté zranili policisty

Důvod je nasnadě. Evropská komise a Evropský parlament nutí členské země k přechodu na obnovitelné zdroje bez toho, že by braly v úvahu rozdílné podmínky jednotlivých zemí. Například Dánko, ležící na poloostrově a ostrovech ve větrném Severním moři má se svojí délkou pobřeží ideální podmínky pro využití větrné energie. (Ani ono se však neobejde bez zatím neexistujících funkčních a bezpečných bateriových úložišť, ale o to v tomto textu tolik nejde.) Ve srovnání s ním má například Belgie mořského pobřeží zlomek a při své poloze u průlivu La Manche nemůže ani příliš spoléhat na solární panely. V Bruselu ro však nikdo nebere v úvahu. Jako ostatně zatím nic, co by narušovalo vizi „bezuhlíkové“ Unie do roku 2050.

Ignorování problému povede, nepřekvapivě, jen k větším problémům. V případě „zelených“ řešení se to už tak nějak stalo zvykem (zde a zde). Času je přitom velmi málo.

Podle map ČEPS (ke stažení), které ukazují situaci v zemích sdružených v ENTSO-E v roce 2040, bude celkově v těchto zemích elektřiny mírný přebytek (při součtu zdrojů). Podle scénáře „B“ předpokládajícího rychlejší uzavírání uhelných kapacit, by za 20 let přebývalo asi 10 terawatt hodin. S ohledem na to, že jde o prostor obývaný více než 600 miliony lidí, to není přebytek velký. Především jde ale o přebytek zcela teoretický. I kdyby totiž potřebnou elektřinu někdo vyrobil, nedostane se tam, kde bude potřeba.

Částečné propojení soustav mezi státy ENTSO-E (zde) již existuje, ale jaká je jeho reálná kapacita? Stačí na to, aby se jím z Francie a Španělska dostávala elektřina do Česka? Odpověď nabízí loňské zkušenosti z Belgie. Ta sice sousedí s Francií s její flotilou jaderných elektráren, ale kvůli problémům s vlastními zdroji musela před zimou aktivovat starou elektrárnu a distribuovat naftové turbíny. Protože nemá s Francií dostatečně kapacitní propojení, aby dokázala dostat potřebné množství elektřiny do své sítě. A taková situace je v Evropě téměř všude. Kolik může stát posílení sítí a jejich odpovídající propojení? A hlavně, jak dlouho bude trvat výstavba?

Jisté vodítko poskytuje situace v Německu. O tom, že potřebuje posílit vedení sever – jih, aby dostalo elektřinu z větrných elektráren na pobřeží Severního moře do lidnatých zemí na jihu, se ví roky. (Za začátek Energiewende se obecně považuje rok 2010.) Jediným hmatatelným výsledkem jsou však zatím pouze transformátory s posunem fáze (zde), které si Česko a Polsko musely za miliardy pořídit na ochranu svých sítí před častými přetoky energie z Německa. V Německu je však vše při starém, protože zatím nejsou k dispozici ani všechny potřebné pozemky. A zjevně to tak ještě delší čas bude.

Němci mimo velká města se totiž již naučili bránit tomu, co jim hyzdí krajinu. Poslední dva roky (rok 2018 zde) to intenzivně pociťují firmy, které vsadily na výstavbu větrných elektráren. Ve vnitrozemí jich tak loni postavili jen pár desítek (zde), oproti stovkám v předchozích letech. Účinně tak nyní blokují nejen stavbu sto až dvousetmetrových větrníků, ale i výstavbu nových vedení vysokého napětí. A požadují v co největší míře jeho vedení pod zemí. Což se projevuje v nákladech.

Podle informací týdeníku Euro (zde) odhadují čtyři provozovatelé německých přenosových soustav náklady potřebné na posílení sítě a její dobudování na 52 miliard eur. Což je zhruba tolik, jako roční rozpočet České republiky. (Mimochodem, 40 miliard mají dostat německé uhelné regiony). Nicméně tato investice samotná pro transfer energie napříč kontinentem mnoho neznamená, protože jde o vnitrostátní infrastrukturu.

Přehled sald zemí sdružených v ENTSO-E v roce 2040. Zdroj: ČEPS

Jestliže je taková situace v nejbohatší evropské zemi, jejíž kancléřka si obnovitelné zdroje vzala jako osobní úkol a lidé ji v tom dlouho podporovali, jak asi bude rozvoj elektrických sítí probíhat jinde? V zemích, které jsou daleko chudší, mají slabší organizační zázemí a lidé se v nich s celou násilně zaváděnou environmentalistickou agendou ztotožňují daleko méně, než Němci? Takzvaný lidský faktor možná tentokrát bude hrát opravdu důležitou roli. Protože lidé se už naučili, že se můžou ozvat proti tomu, co se jim nelíbí. A nové dráty a stožáry nejsou o nich hezčí, než vrtule větrných elektráren. Podle týdeníku Euro se i obce, kterých se týká chystaná stavba vedení z Moravy na Slovensko, vydávají k záměru negativní stanoviska. V rámci desetiletého plánu rozvoje sítí, který ENTSO-E připravilo, přitom mají v tuzemsku vzniknout tři projekty důležité pro transevropské propojení. Jejich hodnota dosahuje 808 milionů eur. Dalších sedm za 80 miliard má v plánu ČEPS.

Drátů tedy má přibývat. Má také přibývat obnovitelných zdrojů, tedy zejména stometrových a vyšších větrníků a lánů solárních panelů. Jak se k tomu budou stavět lidé mimo města, kteří na všechny tyhle stavby budou dennodenně koukat, se dá s jistotou předpokládat. Dráty se alespoň dají zakopat pod zem.

Ať už se lidé k novým vedením budou stavět jakkoli, dříve než za 20 let je potřeba mít Evropu protkanou elektrickým vedením ve všech směrech. Alternativou bude pouze zavedení regulačních stupňů na odběr elektřiny. Ty se přestaly v rádiu denně vyhlašovat před necelými 30lety… Ještě by byla jedna možnost. Že by se členské země nenechaly donutit k přechodu na energetiku, ve kterém nebudou mít pod kontrolou zdroje elektřiny. K energetice, která nebude ani bezpečná, ani nezávislá.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje