Hrdlička: Nejdřív se musí řešit náhrada za uhlí

Profesor František Hrdlička z ČVUT v uhelné komisi reprezentuje akademickou sféru. Foto: František Hrdlička

Navzdory doporoučení Uhelné komise vláda stále nerozhodla o termínu odchodu Česka od uhlí. Část ministrů totiž prosazuje dřívější termín. Vůbec se přitom neřeší, čím ho nahradíme, varoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy profesor František Hrdlička z ČVUT, odborník na energetické stroje, který v uhelné komisi reprezentuje akademickou sféru.

Všimněte si, jak postupují Němci. Zatím nedělají žádné kroky, které by nebyly reálné. Mají plán odstavování uhlí do roku 2038, ale teprve v posledním roce tohoto harmonogramu chtějí odstavit posledních šest tisíc megawattů kapacity. Vědí, že si konec uhlí nemohou dovolit, dokud na to nebudou připraveni. U nás mám pocit, že je snaha postupovat přesně obráceně. Nejdřív odstavit uhlí a pak řešit, čím ho nahradíme,“ uvedl Hrdlička v rozhovoru pro SZ Byznys.

Čtěte také:
Spotřeba elektřiny byla rekordní, výrobu táhne uhlí
Pozemky po těžbě uhlí využijí i Lesy ČR

Zastánci rychlejšího odchodu od uhlí doporučují fosilní elektrárny nahradit větším podílem obnovitelných zdrojů. Skeptici ale varují, že bude problém s nárazovou výrobou solárů a větrníků, které jsou závislé na momentálním počasí. Podle Hrdličky tenhle problém neřeší ani stále výkonnější technologie na akumulaci energie.

„Bateriová úložiště jsou vhodná jen pro krátkodobá vyrovnávání přebytku a nedostatku elektřiny. Nebo pro rychlé regulační a kompenzační služby. Ten hlavní problém – sezonní výkyvy ve výrobě – však neřeší,“ popsal profesor, podle nějž jde o měřítko. „Při větším rozšíření obnovitelných zdrojů bude třeba ukládat a zpětně získávat ne stovky megawatthodin, ale gigawatthodiny energie. To je na papíře jednoduché, v praxi už tak ne,“ vysvětlil.

Mluví se o tom, že na vyrovnávání sezonních výkyvů obnovitelných zdrojů budou sloužit flexibilní plynové elektrárny, které by se stavěly výhradně k tomuto účelu. Podle Hrdličky to samozřejmě teoretické řešení je, ovšem velmi nákladné.

Jistěže teoreticky ano. Jen bude třeba postavit tyto zdroje, ale také k nim nové distribuční sítě. Je otázka, kolik to bude stát. Nové plynovody přijdou zhruba na stejné peníze, jako ty samotné flexibilní elektrárny,“ vysvětlil.

Hrdlička rovněž uvedl, že se energetika vrhá různými směry, přičemž poněkud opomíjí metodu CCSU (carbon capture storage and utilisation – zachycování, ukládání a využití CO2). „My na těchto metodách tady na ČVUT už řadu let pracujeme. Tvrdím, že s rozvojem technologií CCSU bychom mohli prodloužit dobu životnosti fosilních zdrojů, aniž bychom zvyšovali celkový objem emisí. Ale on to nikdo nechce moc slyšet,“ řekl Hrdlička, který jasně odpověděl i na dotaz, zda jsou obnovitelné zdroje v kombinaci s plynem dražší nebo levnější než jádro.

To je naprosto nesrovnatelné. Česká republika má dnes ve fotovoltaice zhruba 2000 megawattů instalované kapacity. Z toho ročně vyrobíte asi dvě terawatthodiny elektřiny. Ale ze stejných 2000 megawatt v jádru vyrobíte přibližně 15 TWh. Navíc jaderná elektrárna bez větších rekonstrukcí jede minimálně 40 let. Fotovoltaika, když to dobře dopadne, bude mít životnost asi 20 let,“ uvedl profesor Hrdlička.