Zdá se, že možnost narušení dodávek plynu do Evropy je čím dál reálnější. Moskvě se nepodařilo s Kyjevem vyjednat na mírových rozhovorech v Paříži nový kontrakt, který by nahradil ten současný, jehož platnost vyprší 31. prosince 2019. V případě, že se země nedohodnou, může to znamenat nejen výraznější zvýšení ceny této komodity, ale i výpadky v dodávce plynu do Evropy, což by mohlo vyvolat plynovou krizi.
Vyjednávání o nové smlouvě mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenskyjim se zatím nepodařilo úspěšně uzavřít kvůli sporům o ceny a dluhy. Jednání je náročné i kvůli špatným vztahům mezi těmito státy, které přetrvávají od roku 2014, kdy Rusko zabralo Krym, a Moskva podpořila povstání separatistů na východní Ukrajině, uvedl server Kurzy.cz.
Čtěte také:
Manipulace v „boji“ proti emisím
Světové emise rostou, OZE navzdory
Po schůzce obou hlav států se však dokonce mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyjádřil, že oba lídři se dohodli na pokračování rokování. Jestliže do konce roku nedospějí k dohodě, jednou z možností je, že Rusko zastaví dodávky plynu přes Ukrajinu do Evropy, což by mohlo po deseti letech způsobit další plynovou krizi. Během té poslední v roce 2009 trvalo zastavení dodávek dva týdny. Důvodem byl dlouhodobý spor mezi Moskvou a Kyjevem kvůli ceně této komodity.
I když je dnes možné nahradit výpadek dodávkami přes jiné trasy, otázkou zůstává, jak by tento krok ovlivnil v konečném důsledku cenu plynu pro koncové spotřebitele, která v posledních letech směřuje nahoru.
Zásoby komodity se momentálně nachází blízko úrovně 5letého průměru zásob. Na druhou stranu, v posledních týdnech plynové potrubí blízko Gazpromu tlačí do Evropy maximální možné množství plynu, v důsledku čeho vzniká otázka, zda jde o tvorbu rezerv pro případné odstavení dodávky, když by jednání mez Ruskem a Ukrajinou nebylo úspěšné.
V roce 2020 se počítá s dalším růstem cen plynu. Pro ilustraci – podle údajů Eurostatu zdražila cena plynu pro evropské domácnosti v druhé půli 2018 meziročně v průměru o 5,7 procenta. Nejvýrazněji stoupla ve 2. kvartálu 2019 v Irsku – 17,3 procenta, Bulharsku – 16,4 procenta a Švédsku o 16,4 procenta. Na Slovensku se zvýšila o 3,1 procenta, v Česku byla skoro neměnná – na úrovni 0,1 procenta. V průběhu roku 2019 regulační úřad počítal s dalším nárůstem na úrovni okolo 6 procent.
Nejistota okolo výsledku rokování Ruska s Ukrajinou může způsobit s blížícím se termínem vypršení smlouvy tlak na cenu komodity, která by mohla představovat zvýšený předmět zájmu investorů. Zároveň je třeba si uvědomit, že plyn je cyklická komodita a při pohledu na historický vývoj ceny můžeme vidět, že jeho tržní cena roste během zimních měsíců, kdy je spotřeba vyšší.
Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje