Doba čtení:1 m, 42 s
Výkon nově instalovaných solárních zdrojů v Česku roste jen velmi pomalu. Velká většina z 3859 nových projektů v letošním prvním pololetí má výkon menší než deset kilowattů. Jde především o panely na střechách rodinných domů. Vzniklo naopak výrazně méně větších elektráren na střechách podniků a továren.
„Zpomalení růstu částečně ovlivnila pandemie covid-19 a její dopad na dodavatelské řetězce, který způsobil zdražení komponent. Významnou brzdou pro velké střešní elektrárny je ale také čekání na vydání stavebních povolení a nesjednocené postupy stavebních úřadů. Je třeba nastavit jasné a jednotné postupy,“ citoval server Aktuálně.cz předsedu představenstva Solární asociace Jan Krčmář.
Čtěte také:
Němci budou muset dovážet elektřinu z Francie
Klimatické šílenství emise nesníží
Česko podle něj nesmí být v rozvoji fotovoltaiky závislé pouze na střešních projektech, ale musí stavět nové pozemní elektrárny. „Velké solární elektrárny jsou klíčové pro dosažení cílů národního klimatického plánu,“ podotkl Krčmář. Jako příklad uvedl Polsko, kde za celý loňský rok vzrostl výkon solárních elektráren zhruba o 2500 MW. V Česku to bylo 54,1 megawattu. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) činil instalovaný výkon všech solárních elektráren v Česku na konci loňského roku 2071,3 MW.
„Dalšímu rozvoji brání především administrativa spojená s jejich výstavbou. Právě ve vydávání stavebních povolení vidíme jeden z největších problémů z hlediska realizace nových projektů. Důvodem jsou nesjednocené postupy stavebních úřadů, které jsou často pro instalační firmy nepředvídatelné,“ uvedl dále Krčmář.
Při solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v Česku zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010. Pozůstatkem této doby je každoročně vyplácená podpora. Celkové náklady na takzvané podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun. Předloni to bylo 45,4 miliardy korun, solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun.