Klimatické šílenství emise nesníží

Zběsilý boj proti uhlí je podle Zuzany Kubátové zbytečný. Ještě za ně totiž pořád nemáme adekvátní náhradu. Foto: imagio.cz

Evropská snaha o snižování emisí a ústup od fosilních paliv je jen gesto. Hezké, příkladné, ale při dnešním stavu technologií zatím ve světovém měřítku neúčinné. Tak zhodnotila současný boj proti změnám klimatu šéfreportérka serveru Seznamzprávy.cz Zuzana Kubátová.

„Obavy z klimatické změny se začínají měnit v klimatickou hysterii. Někde to zavání rovnou klimatickým šílenstvím. Zběsilý boj proti uhlí je zbytečný. Ještě za ně totiž pořád nemáme adekvátní náhradu. Obnovitelné zdroje nás zatím nespasí. Jadernou elektrárnu sice chystáme, ale přípravy jsou úplně na začátku. Vůbec nevíme, kdy bude hotová. Dočasnou náhradou za uhlí se stanou plynové elektrárny. Mohou překlenout dobu, než se na trh dostanou očekávané lepší technologie. Jsou ale nepopulární. Studenti posílají do dějin kompletně „uhlí-ropu-plyn“. Plynové zdroje nejsou bezemisní, jsou „jen“ čistší než uhlí. Vyšší spotřeba plynu zvyšuje obchodní závislost Evropy na Rusku. A není jasné, co se bude dít s cenou plyn,“ napsala Kubátová.

Obnovitelné zdroje se i přes masivní podporu z veřejných rozpočtů podle statistik Ministerstva průmyslu podílejí na výrobě elektřiny z pouhých 11 procent. A to i přesto, že dotace na ně dosahuje už od začátku této dekády kolem 44 miliard korun ročně.

Čtěte také:
Aerolinky ukazují, o co opravdu jde s CO2
Extinction rebellion je to pravé nebezpečí

Mimochodem – výrobu energie z obnovitelných zdrojů u nás z naprosté většiny, asi z 80 procent, představuje spalování biomasy. Ta je zrovna v kurzu, protože stovky malých i velkých kotelen o sto šest pálí kalamitní kůrovcové dřevo. Je otázka, jestli po skončení kalamity bude biomasy pro energetiku dost a nebude se muset ve velkém vozit odněkud z ciziny,“ uvedla Kubátová.

Soláry a větrníky, v něž ekologové dnes vkládají největší naděje, mají podle ní pro českou energetiku pořád zanedbatelný význam. „To se v dohledné době nezmění, protože se za tržních podmínek do jejich budování zatím investoři nehrnou. Nevyplácí se to. A investice tažené přehnanými dotacemi se nám už jednou krutě nevyplatily,“ připomněla redaktorka nechvalně známý solární tunel.

„Možnosti fotovoltaiky dobře ilustruje čerstvý příklad z Prostějova. Tam si letos nechalo namontovat na střechu solární panely sportovní centrum Domu dětí a mládeže. Celkem 108 panelů o kapacitě necelých 30 kilowatt přišlo na 817 tisíc korun. Město je pořídilo bez dotace a počítá s návratností do šesti let. Vypadá to nadějně. Ovšem instalace skoro za milion pokryje sportovnímu centru jen šestinu jeho roční spotřeby. Sportovci i dál budou muset spoléhat na elektřinu ze sítě, která ze dvou pětin pochází z uhlí,“ vysvětlila Kubátová.

Ta současně připomněla, že po solárním boomu z let 2009 a 2010 u nás vyrostly solární parky o kapacitě temelínské jaderky, tedy zhruba 2000 megawatt. Daní za to je každoroční solární podpora z kapes občanů blížící se 30 miliardám korun. Ovšem zatímco Temelín vyrobí ročně kolem 15 terawatthodin elektřiny, všechny domácí soláry loni vykázaly výrobu jen něco přes dvě TWh. Nebo jinak: z jednoho instalovaného megawattu na fotovoltaice jsme loni získali 6,62krát méně než z megawattu na jaderce.

Sluneční technologie má podle Kubátové určitě perspektivu. Komora obnovitelných zdrojů předpokládá zvýšení solární kapacity u nás do deseti let asi na 3,5násobek současného stavu. „Vzhledem k nižší výtěžnosti solárních panelů to ale pořád bude doplněk, nikoliv základ české energetiky,“ zdůraznila Kubátová.

Podobně je to podle ní s větrníky. I tady vidí investoři nevyužitý potenciál, výkonnost navíc vypadá o něco lépe než v případě solárů. Průměrná výroba z jednoho MW instalovaného výkonu větrníků u nás byla loni proti jaderkám jen zhruba 3,5krát menší. „Jenomže Česko nemá pro stavby větrníků takové podmínky jako přímořské státy. Jejich kapacita u nás je jen něco přes 315 MW a dodávky do sítě loni činily jen něco přes půl terawatthodiny. Prostě zlomek toho, co potřebujeme,“ uvedla šéfreportérka Seznam zpráv.

Ta varovala i před naskakováním na argument o vývozu elektřiny, jehož utlumení nám podle aktivistů dává možnost odstavit uhelné elektrárny. „Už v příštím roce chce ČEZ začít odstavovat první zastaralé uhelné zdroje. Výrobní možnosti půjdou rychle dolů. Rezerva, kterou představuje export, se rychle vyčerpá. Navíc spotřeba elektřiny mírně, ale setrvale roste – loni podle ERÚ zhruba o 0,2 procenta. A s nástupem elektromobility bude poptávka po elektřině rychle sílit,“ zdůraznila Kubátová.

Upozornila také na riziko zdražení elektřiny. „Ne náhodou mají nejdražší elektřinu v Evropě Němci, kde je občanská podpora obnovitelných zdrojů mimořádně vysoká a kde se do solárů, větrníků, biomasy a bioplynu investují velké peníze,“ vysvětlila Kubátová.

Odchod od uhlí se proto podle ní nedá provést bezhlavě. Musíme za něj mít náhradu. Ta náhrada musí být pro společnost cenově únosná. Navíc je nutné, aby se o snižování emisí nesnažila pouze Evropa.

„Její nákladná snaha o přechod k čistým technologiím má na celosvětovou produkci emisí mizivý dopad. Jde jen o gesto, které má zapůsobit na největší světové znečišťovatele, jimiž jsou Čína, Indie a další obří rozvíjející se trhy. Jejich rozvoj fosilní energetiky ale asi dobrým příkladem nezvrátíme. Asie zatím kopíruje evropskou a americkou průmyslovou revoluci. Afrika se nejspíš brzy vydá podobnou cestou. Ekonomický rozvoj na planetě je zatím pořád automaticky provázen rostoucím znečištěním. Může bohatá Evropa diktovat rozvojovému světu průmyslovou zdrženlivost? Těžko. A draze placená, byť příkladná evropská snaha o emisní brzdu planetu před oteplováním nezachrání,“ vysvětlila Kubátová.

Cestu, jak skutečně omezit emise, vidí v technologickém rozvoji. Podaří-li se vyřešit třeba skladování energie, stoupne mnohonásobně výkonnost solárních či větrných zdrojů a jejich masový rozvoj potáhne prostá ekonomika. Klesne-li cena vodíkových aut natolik, aby si je mohli kupovat Češi s průměrným platem, klesnou i emise v dopravě na minimum. A tak dál.

Technická řešení budoucnosti má v rukou právě generace mladých, kteří dnes demonstrují za klimatickou revoluci. Věřím, že to zvládnou. Pokud tedy nepřestanou kvůli stávkám a demonstracím aspoň občas chodit do školy,“ uzavřela svůj text apelem na studenty Kubátová.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje