Extinction rebellion je to pravé nebezpečí

Hysterie, která zachvátila aktivisty a většinu médií v otázce oteplování planety má jen dvě možná vyústění. Prvním je nějaká forma teroru, druhým návrat zdravého rozumu. Nic mezi tím.

Cirkus kolem oteplování Země v posledním roce vysoce přesáhl míru dříve myslitelného. Umanutost části klimatologů a dalších spřízněných vědců, stejně jako umanutost všemožných ekoaktivistů už totiž nedává téměř žádný prostor k efektivnímu a racionálnímu jednání o jejich požadavcích. Přitom ve skutečnosti jde, možná s výjimkou Německa, stále o menšinu společnosti. Co o menšinu, jde o marginální část společnosti, která je však nejhlučnější a řada politiků jí proto naslouchá. Čímž mimochodem ukazují svoji (dis)kvalifikaci pro výkon veřejných funkcí. V nich je přeci svrchovaně potřeba umět zachovat chladný rozum. A také rozhodovat se na základě faktů a reálných možností.

Čtěte také:
Hnutí proti vyhynutí je upřímnější, než Greta
Podle vědců může za klimatické změny úbytek vegetace

Což je přesně to, co se všichni výše uvedení rozhodli ignorovat. A jsou v tom opravdu dobří. S přehledem ignorují cokoli, co ukazuje, že jejich představy nejsou správné. Ba o to víc se věnují zdůrazňování „své pravdy“. Stůj co stůj. A v tom je ten problém. Celý spor o důvody oteplování a možnost lidstva ho například nepálením fosilních paliv zastavit je ze strany aktivistů natolik vyhrocený, že již nemohou uznat, že se mýlili. To by byl pád z takové výšky, že by to jejich ega, namlsaná pocitem vlastní důležitosti, přežila jen těžko.

Takže pro skalní ekoaktivisty a vědátory není jiné cesty, než vítězství. Tedy „uhlíkově neutrální“ Evropa i za cenu jejího ekonomického zničení. Likvidace pár procent světové produkce CO2 za cenu likvidace životní úrovně půl miliardy lidí.

Jenže to ekonomické zničení a likvidace životní úrovně nejsou v žádném případě cíle, kterých mají dosáhnout politici vedoucí evropské státy. Takže dříve či později musí dojít k tomu, že politici naznají, že nemůžou splnit přání těch hlučných nátlakových skupin, prosazujících v důsledku byznysové cíle „nové energetiky“, protože by jim to ve volbách přineslo porážku.

Takže zásadní střet bude, to je jisté. O to jistější, že v Británii, která se zavázala k „uhlíkové neutralitě“ do roku 2050, se zrodila parta zvoucí se Extinction rebellion. Ta požaduje po tamní vládě (a dalších evropských vládách), aby se evropské země uhlíkově zneutralizovaly již do roku 2025. Jestliže je rok 2050 velmi diskutabilní termín, 2025 je zcela nesmyslný. Oni to ti hoši a děvčata nejspíš také vědí, ale nechtějí si tím nechat kazit zábavu. A jestli to nevědí, je situace ještě horší.

V každém případě jde o to, že ve vypjatě hysterické atmosféře okolo globálního oteplování (kterým se zabývá jen EU a část amerických Demokratů), již padla poslední zábrana. Před nějakou formou krvavého teroru. Potom, co se Gretě a části médií povedlo stavět proti sobě mladé a starší, což už několikrát v minulosti přineslo své pekelné ovoce, shodil onu poslední zábranu právě zakladatel Extinction rebellion Roger Hallam. Ten se nechal slyšet, že: „Musíme přinutit vlády jednat. A pokud nebudou ochotny, budou odstraněny a demokracie přizpůsobena našemu účelu. A ano, při tomto procesu mohou umírat lidé“. Takže teď zbývá jen čekat, kdo ze zelených fanatiků tuhle rukavici zvedne. Nebo nezvedne. Sakra nepříjemné čekání. Ukrátit si jej můžeme přemýšlením o tom, co si o tom všem myslíme, a co jsme ochotni dělat a co určitě dělat nebudeme.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje