Doba čtení:4 m, 20 s
Dva čeští experti na údržbu krajiny Jaroslav Šíma a Vladimír Kavka přišli s průlomovou teorií, která zpochybňuje všeobecně prosazované tvrzení o zásadním vlivu průmyslových emisí na takzvané globální oteplování. Podle českých vědců je na vině celosvětový úbytek vegetace.
Pokud je jejich hypotéza pravdivá, znamenala by zásadní obrat v pohledu na možnosti boje proti klimatickým změnám. V rozhovoru s Info.cz vědci vysvětlili, co je k těmto úvahám vedlo.
„Základem naší hypotézy jsou poměrně jednoduché úvahy vycházející z naší dlouholeté praxe při práci s půdou a vegetací, z pozorování přírody i vyvracení některých mýtů, které jsou spojené s takzvaným globálním oteplováním. Jedno z těch základních pravidel zní, že zelené rostliny rostou na zeměkouli všude tam, kde to jde. Kdyby tomu lidé nebránili, zeleň by za velmi krátkou dobu pohltila i velkoměsta, vyrazila by v mezerách z dlažby, pokryla domy. Pokud přijmeme myšlenku, že příroda je všemocná a v rámci zachování svého vlastního statusu vždycky ví, co dělá, pak je otázkou, proč prostřednictvím fotosyntézy vkládá tolik energie do takzvaného ozelenění planety, do toho, aby na každém místě, kde to jen trochu jde, vyrostla nějaká rostlina. Jen my jí v tom bráníme. Jako by nám tedy příroda říkala: kdybyste se mi do toho nepletli, to nejlepší, co bych udělala pro udržení stability klimatu a života na zeměkouli, by bylo její maximální možné pokrytí zelení,“ uvedli Šíma s Kavkou.
Čtěte také:
Bitcoin vytváří 22 megatun CO2 ročně
Těžaři bitcoinů by vypnuli Irsko
„Zkuste si v parném létě stoupnout pod slunečník nebo pod vzrostlý kaštan či dub. Už jen pocitově zjistíte, jaký je v tom propastný rozdíl, mnohem lépe se budete cítit pod stromem. Rostliny spotřebovávají CO2a produkují kyslík a naopak, zároveň jsou ale i jakousi klimatizací zeměkoule, jejímž cílem je udržet planetu v optimálním tepelném režimu. Pracují s vodou, kterou jim dodává především půda, jako s klimatizačním médiem, a účinně tak regulují teplotu svého okolí a tím i celé planety. Také o tom není pochyb. Každý si to může vyzkoušet,“ vysvětlili vědci, podle nichž si lidé neuvědomují, že zeleň ovlivňuje nejen lokální teplotu, ale i globální klimatické změny.
Co se týče skleníkového efektu, vůbec nejvíc se na něm ze 70 až 75 % podílí vodní pára. A o tu se prakticky nikdo nezajímá.
„Naše hypotéza vychází z představy, že zásadní příčinou takzvaného globálního oteplování nejsou lidmi produkované emise skleníkových plynů, ale právě celosvětový úbytek zeleně a tedy masivní ztráta jejího klimatizačního efektu. Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) došlo jen za posledních 20 let k redukci či likvidaci asi 350 milionů ha zelených ploch, což je pro srovnání plocha desetkrát větší než Německo nebo 44násobek rozlohy České republiky,“ řekli experti na údržbu krajiny, kteří současně upozorňují, že doposud všeobecně přijímané tvrzení, že klimatické změny způsobují primárně emise skleníkových plynů, není založené na jasných důkazech.
„Co se týče skleníkového efektu, vůbec nejvíc se na něm ze 70 až 75 % podílí vodní pára. A o tu se prakticky nikdo nezajímá, i když právě ona může výrazně měnit fyzikální vlastnosti atmosféry. Zásadní význam naopak přisuzujeme CO2, tedy plynu, který se na skleníkovém efektu podílí z 20 až 25 %, ale jeho celkový podíl v atmosféře se za posledních 100 let zvýšil z 0,03 % na 0,043 %. Je to opravdu tak zásadní nárůst, aby kysličník uhličitý sám o sobě tak razantním způsobem zvýšil skleníkový efekt a způsobil globální oteplování? Možná ano. Ovšem lze o tom také s úspěchem pochybovat,“ vysvětlili vědci, podle nichž je jejich hypotéza o vlivu zeleně na klima věrohodnější v tom, že vychází z logických předpokladů.
„Na tom, že zeleň takzvaně klimatizuje zeměkouli, se asi shodneme všichni.Za dobu existence lidstva, tedy za posledních 10 000 let, se množství zelené hmoty na zeměkouli snížilo na polovinu. Z toho ale z větší části právě v posledních sto až sto padesáti letech. Trend odlesňování, záborů půdy a jejího zornění je nezpochybnitelný, jen nejsme dostatečně informováni, o jak obrovské plochy se celkově jedná. A pokud se shodneme i na tom, že zeleně ubývá, pak musíme logicky dojít k závěru, že právě kvůli tomu se může globálně zvyšovat i průměrná teplota,“ uvedli Šíma s Kavkou.
„Tepelný režim krajiny se posouvá do vyšších hodnot, což má za důsledek i vyšší podíl vody ve formě vodní páry, která je hlavním skleníkovým plynem. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu je průměrný roční úhrn srážek za posledních 10 let 99,1 % ve srovnání s 50letým průměrem. Kde je ale ta voda, když tu máme alarmující sucho a prší v podstatě pořád stejně? Podle nás ve vzduchu, většina se jí díky vyšším teplotám prostě vypaří. Pokud chceme vodu v krajině udržet, musí být obsažená v rostlinách a v půdě. Jinak buď rychle odteče, nebo se vypaří,“ dodali experti, podle nichž je možným klíčem k řešení klimatických změn dostatek vegetace, to znamená klimaticky aktivní zelené biomasy, přičemž možnosti udržení a rozšíření vegetace jako významného klimatizačního prvku je nutné hledat primárně v zemědělské krajině.
Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje