Čína zlepšuje technologii spalování uhlí

Čína byla v roce 2018 největším spotřebitelem uhlí na světě. Foto: wikipedia.org

V Číně postupuje rozvoj uhelných technologií rychleji než kdekoli na světě, i když je obtížné přesně určit konkrétní úspěchy. Je to způsobeno nedostatkem veřejných nebo mezinárodně dostupných informací.

Čínské snahy o podporu technologického pokroku jsou v národním zájmu země, uvedl Mi Shuhua, výkonný viceprezident společnosti China Energy Investment Corp. – společnost založená v listopadu 2017 sloučením obrovských státních uhelných producentů Číny Guodian a Shenua Group. Konglomerát dnes vlastní 239 GW kapacity na výrobu elektřiny, z toho 179 GW připadá jen na uhlí.

Čtěte také:
Čína tlačí Huawei i odmítáním uhlí
Čína chce poslat solární panely do kosmu

Čína, která byla v roce 2018 největším spotřebitelem uhlí na světě, v loňském roce závisela na uhlí z 59% své celkové spotřeby energie. Je to v souladu s cíli stanovenými ve 13. pětiletém plánu, který stanovil maximální podíl uhlí na 58% do roku 2020. Současně došlo ke zvýšení těžby uhlí kvůli rostoucí poptávce v chemickém průmyslu. A podle odhadů bude uhlí nadále dominovat čínské spotřebě energie až do roku 2050, a to navzdory problémům, kterým průmysl čelí kvůli znečištění ovzduší a vody.

Největší výzvou, se kterou se průmysl potýká, je vyrovnání se změnou klimatu. Čína totiž také podepsala Pařížskou dohodu o omezení nárůstu globální teploty. China Energy dohlíží na tři národní laboratoře zaměřené na zlepšování účinnosti uhelných elektráren a kontrolu znečišťujících látek a mezi její priority patří zavést do roku 2030 17 národních „inovačních“ projektů.

Úsilí se zaměřuje na technologie, které změní spotřebu uhlí, posunou zemi směrem k „zelené a inteligentní těžbě uhlí“ a rozšíří zachycování a využívání uhlíku. Čína se zároveň přesunula od starších neefektivních uhelných elektráren a nahradila je velkokapacitními vysoce účinnými nízkoemisními elektrárnami. China Energy má dnes 30 relativně nových jednotek gigawattové úrovně a 120 jednotek nad 600 MW, které tvoří 42% celkové instalované tepelné kapacity. Má také 148 nadkritických a ultrasuperkritických (USC) elektráren, uvedl server powermag.com.

Pozoruhodné je, že Čína vyvinula a realizovala elektrárny s dvojitým systémem ohřevu. Při porovnání se systémem s jedním 1 000 MW ohřevem , může tepelná účinnost jednotky s dvojitým opětovným ohřevem 1 000 MW překročit dva procentní body. a to znamená, že spotřeba uhlí může být snížena o více než 7 gramů (g) / kWh. Tento systém byl úspěšně implementován v elektrárně Taizhou Power Plant Phase II, USC, která má pět kotlů s dvojitým opětovným ohřevem a dosahuje účinnosti výroby energie 47,95%. K dalším USC elektrárnám s dvojitým ohřevem v Číně patří 660 MW elektrárna Anyan a elektrárna Laiwu s 1000 MW.

Systémy dvojitého opětovného ohřevu byly poprvé představeny již v padesátých letech minulého století, do provozu však bylo uvedeno pouze 40 uhelných elektráren. Jedním z důvodů byly značné náklady na výstavbu. Pokud by všechny 600-MW čínské elektrárny přešly na technologii dvojitého opětovného ohřevu, úspora uhlí by se vyšplhala na 58 milionů tun ročně standardního uhlí. Toto opatření by mohlo podstatně snížit čínské emise.

Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků