Jezero Medard na Sokolovsku, které je největším rekultivačním jezerem v Česku a vzniklo zatopením zbytkové jámy hnědouhelných lomů Medard a Libík, se má za zhruba 600 milionů korun zpřístupnit lidem.
Sokolovská uhelná u něj díky dotaci vybuduje parkoviště, cesty, které propojí místa podél břehů, základní zázemí pro návštěvníky a naučné stezky zaměřené na historii místa, klimatickou změnu či ochranu biodiverzity. Unijní dotace přispějí necelými 560 miliony korun, Sokolovská uhelná pak více než 98 miliony. Oživení lokality ale mají přinést až navazující investice. A jejich ambice nejsou malé. Podle cílů zveřejněných na webu Operačního programu Spravedlivá transformace, který „uhelné dotace“ zastřešuje, by v budoucnu mohly kolem jezera vyrůst například byty, obchody a další služby. Tedy prostředí, od kterého si nositel projektu slibuje, že „pomůže udržet v regionu talenty a přiláká sem jak mladé, tak i zkušené pracovníky v oborech s vyšší přidanou hodnotou“, napsal server euractiv.cz.
Podle slov Jiřího Štěrby, který vede tým strategie, dotací a rozvojových projektů Sokolovské uhelné a SUAS GROUP, společnost s projektem cílí na nastartování oblasti u jezera do budoucna. „Předmětem projektu je vytvoření podmínek pro další rozvoj lokality. Pro posílení potenciálu je lokalitu třeba nejdříve zatraktivnit pro zájemce o investice,“ popsal Štěrba.
Těžební gigant bude možná lákat turisty
Na domy, kavárny, obchody nebo bazén, na který láká ilustrační vizualizace, je ale třeba si ještě počkat a není jisté, zda v takové podobě na místě skutečně vyrostou. „Navazující investice jsou a budou předmětem jednání, a to jak s partnery ze soukromého, tak veřejného sektoru. Záměry se budou upřesňovat podle zájmu, potřeb a trhu,“ dodal Štěrba.
Jejich realizace ale není na projektu financovaného z Fondu spravedlivé transformace závislá, jak upřesnilo ministerstvo životního prostředí, které má tyto dotace v gesci. „Projekt Medard nemůže garantovat, že do určité doby bude v navazujícím území vybudováno X bytů, škola, komerční objekty… Je velmi pravděpodobné, že díky projektu následný rozvoj postupně nastane a že bez projektu by buď nenastal vůbec, nebo později a v menší míře. Ohrožení dotace ale nehrozí, neboť předmětem projektu nejsou následné investice,“ uvedlo ministerstvo.
Z unijního Fondu spravedlivé transformace mohou Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj čerpat zhruba 41 miliard korun. Asi polovina z této částky má zafinancovat velké, tzv. strategické projekty. Mezi nimi jsou i takové, které se soustředí na zvelebení nebo nové využití krajiny dotčené těžbou.