Doba čtení:2 m, 14 s
Instalovaný výkon solárních elektráren v Česku už výrazně překonal například výkon Jaderné elektrárny Temelín. Výroba z fotovoltaik je však několikanásobně nižší. Foto: pixabay.com

Vládní záměry škrtat dotace na podporované zdroje elektřiny by neměly dopadnout na občany, ale zároveň by měly přinést úsporu výdajů státního rozpočtu. Závazky státu ohledně podpory však prý zůstanou platné. Dohromady tyto věty znamenají záhadu hodnou Davida Copperfielda.

O co jde? Vláda chce v rámci snahy o úspory seškrtat dotace, které jdou ve prospěch podporovaných zdrojů energie, v drtivé většině solárních elektráren. Na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů jde každým rokem zhruba 44 miliard korun. Část z toho platí stát (v roce 2021 šlo o 27 miliard Kč), zbytek platí domácnosti, ale i firmy.

„My ten objem chceme snížit minimálně o 14 miliard tak, aby ho neplatil nikdo – stát ani spotřebitelé. Víme, že to nebude jednoduché a že ti, kteří podporu inkasují, budou hrozit žalobami a arbitrážemi. Nicméně my jsme to riziko posoudili a jsme připraveni ho podstoupit,“ řekl v rozhovoru pro Respekt ministr financí Zbyněk Stanjura s tím, že se ušetřené miliardy nepřesunou do účtenek spotřebitelů.

Odborníci ale upozornili, že zastavit podporu, aby to přineslo miliardovou úsporu rozpočtu a zároveň, nedopadlo do peněženek domácností, nelze.

Nový rozměr do celé už tak zamotané záležitosti vnesl nyní ministr životního prostředí Petr Hladík, když prohlásil, že závazky, které stát učinil, zůstanou dál platné. „Zároveň vláda bude hledat cestu, jak to udělat tak, aby se to nepropsalo směrem k lidem a zároveň, aby státní rozpočet ušetřil. Na tom intenzivně pan ministr průmyslu a obchodu Síkela a ministr financí Stanjura pracují, aby to tak bylo. Já si nemyslím, že by bylo šťastné, aby cokoli u soudu skončilo. To znamená: snahou kolegů bude určitě najít takovou cestu, aby výsledkem nebyl soudní spor,“ odpověděl ministr na dotaz, zda se obává soudních sporů.

Je ale jasné, že klasická rovnice pod heslem „má dáti, dal“ v tomto případě nemůže vyjít. Peníze někdo bude muset zaplatit, v opačném případě lze čekat arbitráže. „Pánové ministři říkají: tak lidi to platit nebudou, stát to platit nebude, no tak kdo to platit bude? To znamená: nedáme to těm podnikatelům. To budou tisíce arbitráží, a stát s tím bude mít problém,“ uvedl bývalý ministr financí Richard Brabec. Jeho slova lze jen těžko rozporovat, leda že vláda najde kouzelné řešení.

Je zde ovšem ještě jedna možnost, a sice ta, že si vláda uvědomí, jak obrovské finanční prostředky se vynakládají v porovnání s tím, jak málo elektřiny u nás solární zdroje vyrábějí. A přijde se systémovým řešením, kdy se dotační podpora zaměří smysluplnějšími směry. K tomu je ale vzhledem k zelenému tlaku z Bruselu zapotřebí politická odvaha.