Doba čtení:3 m, 12 s
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny podpořil při projednávání novely energetického zákona, tzv. Lex OZE II, legislativně-technickou změnu, která může o několik let posunout start tzv. komunitní energetiky. Sdílení elektřiny bude možné, teprve až bude hotový Řád Elektroenergetického datového centra (EDC).
Komunitní energetika je založena na myšlence, že skupina spotřebitelů může v rámci energetické komunity společně vyrábět energii a také ji spotřebovávat. Jde především o elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů, napsal server Seznam Zprávy.
Aby se mohla rozjet, je podle tohoto klíčového výboru vznik datového centra nezbytným článkem, který sdílení proudu umožní. Náplní elektroenergetického datového centra je úprava toků dat mezi zákazníky, distributory nebo provozovatelem přenosové soustavy ČEPS. Jeho řád pak upravuje pravidla pro vypořádání účastníků sdílení, která se týkají například rozúčtování sdílené elektřiny mezi energetickými komunitami a aktivními zákazníky.
„Nebudeme mít jak toky elektřiny měřit, což nejde bez datového centra. Bez něj by sdílení nemělo žádný význam,“ vysvětlil serveru Seznam Zprávy poslanec a předseda Hospodářského výboru PSP Ivan Adamec (ODS).
Teplárny ostře napadly rozhodnutí ERÚ. Úřad kritiku odmítá
„Předně je třeba zdůraznit, že přípravy na vznik a zahájení fungování EDC běží již delší dobu a v žádném případě nepředpokládám, že by došlo k nějakému neplánovanému zpoždění se startem sdílení. Žádné jiné řešení by nevedlo k rychlejšímu startu, jelikož je stejně nutné novelizovat příslušné vyhlášky a upravit IT systémy jednotlivých účastníků trhu,“ uvedl poslanec Robert Teleky (KDU-ČSL).
Dokud nebudou služby EDC k dispozici, bude elektřinu možné sdílet jen v omezené míře. „Někteří tlačí na pilu, ale EDC bude hotové v roce 2026, kdy se navíc bude řešit akumulace nebo agregace elektřiny. Pak bude možné elektřinu sdílet v rámci celé republiky, ale do té doby bude sdílení možné v nějaké omezené podobě,“ dodal Adamec.
Hladík a aktivisté by chtěli komunitní energetiku hned
Že EDC sdílení ulehčí, uznává i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), přesto by na něj ale nečekal. „EDC je jedním z parametrů, ne ale naprosto nutné,“ tvrdí Hladík. Podle zájmových skupin jde dokonce o snahu, jak účinnost novely zbrzdit. „Mezi pozměňovací návrhy velké energetické firmy vpašovaly nenápadnou změnu Energetického datového centra, která jim umožní zdržet začátek sdílení i o několik let. Poslance tak při schvalování zákona čeká ještě těžká a podrobná práce, aby odrazili rafinované útoky zavedených velkých hráčů proti komunitní energetice,“ tvrdí vedoucí energetického programu Hnutí DUHA Jiří Koželouh.
Senátoři chtěli přilepšit solárníkům. Ústavní soud je odmítl
MPO to však odmítá. „Navržená úprava podle zmíněného pozměňovacího návrhu nevede k posunu či odkladu spuštění sdílení elektřiny podle jeho návrhu v Lex OZE II. Nejedná se o věcnou úpravu, ale jen o legislativně technickou. Jejím cílem je zpřesnit a vyjasnit přechodné ustanovení,“ uvedl mluvčí ministerstva Marek Vošahlík.
Před unáhleným spuštěním komunitní energetiky před dopracováním EDC varuje i předseda Hospodářského výboru Adamec. „Jsem proti tomu, protože to zavání trošku byznysem. Není to o byznysu, ale o efektivním využívání energie z obnovitelných zdrojů. I ve firmě je důležité, kolik máte akcií, abyste ji mohli ovládat. Tady nejde o ovládnutí komunity, ale o to, aby fungovala. Není možné, aby obce měly více než 10 procent, což je navíc proti evropské směrnici, protože z komunitní energetiky by se stala energetika komunální,“ vysvětluje Adamec.
Názor, že vznik centra a jeho řádu musí jít ruku v ruce, zastává i opoziční poslanec Martin Kolovratník (ANO). „Jsem přesvědčen o tom, že systém může fungovat pouze jako celek. Tedy s funkčním EDC, včetně jeho řádu. Anebo opačně – nedovedu si představit, jak by jednotliví hráči a účastníci měli a mohli fungovat a naplňovat řád, když by neexistovala infrastruktura (nástroj), která by toto realizovala,“ vysvětlil Kolovratník.
Novela by měla jít 14. listopadu ve Sněmovně do dalšího čtení. Následně ji ještě musí schválit Senát a podepsat prezident.