Doba čtení:4 m, 43 s
„Evropská komise by ve svých reakcích mohla být flexibilnější,“ říká poslanec europarlamentu Ondřej Knotek (ANO). Samotný Evropský parlament má však jen minimum možností, jak ovlivnit současnou situaci okolo růstu cen energií.
Jedním z důvodů, proč ceny energií vyletěly do obrovských výšin, je i rychlý růst cen emisních povolenek. „Jestli EU sáhne k jejich regulaci, záleží na tom, zda se domluví Německo a Francie,“ říká v rozhovoru pro iUHLI.cz poslanec Evropského parlamentu za hnutí ANO Ondřej Knotek. Jenže Němcům se zatím takový krok příliš nezdá. Paradoxní na tom, je, že v současné době jedou v Německu fosilní zdroje na plné obrátky, neboť ty obnovitelné dodávají jen marginální množství energie. Bez zdrojů, proti kterým jsou emisní povolenky namířeny, by tak už v Německu byla tma.
„Za ruský plyn a ani za uhlí zatím nemáme náhradu v jiných zdrojích,“ zdůrazňuje poslanec ze třetí nejsilnější frakce Evropského parlamentu.
Čtěte také:
Neff: My si ty blackouty musíme „vyžrat“
Cenu emisních povolenek šroubují spekulanti
Může Evropský parlament nějak zasáhnout proti růstu cen energií, de facto základních životních potřeb?
Evropský parlament není exekutivní, nýbrž je legislativní orgán. Na urgentní problémy reaguje například formou rezolucí. Ty jsou ale většinou nezávazné.
Do krátkodobých opatření okolo cen energií může EP zasahovat ze své podstaty jen zcela minimálně. Naše parketa, jako europoslanců, je spíš v dlouhodobějších výhledech. Můžeme například tlačit v otázkách dokončení Nord stream 2, společných nákupů plynu, můžeme se snažit o větší nákupy a větší kapacitu terminálů pro stlačený zemní plyn (LNG) ze Spojených států a podobně.
Na úrovni europarlamentu by pomohlo ještě něco. Nesvalovat všechny problémy na Rusko a netlačit tak bezhlavě na konec uhlí. Protože ani za ruský plyn a ani za uhlí zatím nemáme náhradu v jiných zdrojích.
Jenže problémy mají lidé nyní…
My to samozřejmě – alespoň doufám, že všichni – vidíme. Vidíme, že to dopadá na rodiny i na firmy. Asi nejlepší a nejrychlejší, jak můžeme z europarlamentu pomoci, je tlačit na Komisi při povolování státní podpory.
Jakou má tahle snaha šanci na úspěch?
Záleží na tom, kolik států má podobný problém a jak velká ta státní podpora má být. Třeba v teplárenství, kde chceme dotovat cenu emisní povolenky ze 70 procent, chtějí to samé i Poláci. Respektive oni chtějí cenu dotovat ze 100 procent. Což je dobrý začátek. Pak je také potřeba využít všechny existující oficiální kanály, je potřeba mluvit s opozicí, no vlastně s každým.
Jenže to není všechno. Protože jedna věc je najít shodu na parametrech pomoci, druhá věc je, aby se to udělalo rychle. Což bývá problém. Ona i Evropská komise by mohla být flexibilnější…
Můžete nějak shrnout dění na úrovni EU okolo raketově vzrostlých cen energií?
Evropská komise řekla, že podpoří snižování DPH a přímé platby jako ochranu před odpojením. Co se týká dlouhodobého výhledu, jedná se o jádru a plynu a jejich zařazení do taxonomie, tedy mezi podporované zdroje. Komise taxonomii navrhla bez jádra a plynu, ale jádro podpořily pracovní skupiny. A u plynu se dostaly na stůl úvahy o jeho povolení při emisích 100 gramů oxidu uhličitého na kilowatthodinu. Jenže plynové elektrárny jsou zatím asi na 350 gramech na kilowatthodinu. Pak najednou přišla Ursula von der Leyen s tím, kromě OZE bude v taxonomii i jádro a na přechodnou dobu i plyn. Například pro Česko je to životně důležité, protože podle studií, které jsme si jako frakce „Renew“ nechali udělat, můžeme z OZE pokrýt maximálně 35 procent současné spotřeby.
Podle toho, co zatím víme, jsou nově chystaná kritéria splnitelná i pro plynové zdroje, což hodnotím velmi pozitivně. Po dlouhé době je to závan rozumu.
(Renew Europe, tedy Obnova Evropy, je třetí nejsilnější frakcí europarlamentu. Jejím předchůdcem byla frakce ALDE. Kromě členů ANO jsou v ní třeba poslanci za stranu francouzského prezidenta Emanuela Macrona la Renaissance. Pozn. red.)
Jak ale se s jádrem vyrovnají němečtí poslanci?
Bavil jsem se s jedním německým poslancem za Zelené. Nestačil jsem se divit, když řekl, že by mu vůbec nevadilo, kdyby jejich jadérky normálně fungovaly po celou dobu své životnosti. Vychází mi z toho, že krize a obava před rozšířením „žlutých vest“ přivádí zvolna i méně racionálně uvažující k racionální debatě. Otázkou však je, jak dlouho jim to vydrží a čeho se za tu dobu podaří dosáhnout. Protože v EP je dost poslanců, kteří by auta se spalovacím motorem uťali už v roce 2030. Riziko vztyčení Zelené opony je pořád zatraceně vysoké.
Myslíte, že je reálné, aby prošla nějaká regulace ceny povolenek, kterou prý citelně ovlivňují spekulanti?
Jestli se dohodne Francie a Německo, tak je to reálné. Uvažuje se o zavedení nějakého cenového rozpětí, jenže Němci zatím nejsou moc pro. Ale zase Evropská rada, kde pro to vystupoval i Andrej Babiš, prověřením cen povolenek pověřila Evropskou komisi. Tak uvidíme, s čím přijdou.
Předkládání dopadových studií je dlouhodobá slabina Evropské komise. K aktuálnímu „souboru opatření“ Fit for 55 – kterému český senát vystavil žlutou kartu – chybí dopadové studie na úrovni členských států. Jak je to možné?
Ten cíl snížení emisí o 55 procent má dopadovou studii na úrovni EU, protože je to cíl EU, nikoli jednotlivých států. Bylo totiž jasné, že stanovení cílů jednotlivých států by trvalo velmi dlouho, takže se to nakonec domluvilo jen pro EU jako celek. A byly ve hře, mimochodem, i daleko šílenější návrhy, než 55 procent!
Nicméně, samotnou dopadovou studii vůbec nepovažuji za přesvědčivý dokument. Je napsaná pro ty, kteří tomu chtějí věřit. Pro nás, kteří poukazujeme na konkrétní rizika, v ní nejsou dostatečné argumenty.